Zástupci Frýdku-Místku a společnosti Slezan uzavřeli memorandum, podle kterého se budou snažit společně oživit nefunkční objekty a areály původních textilních závodů. Zároveň chtějí zachovat historické fasády průmyslových objektů, které připomínají, že město bylo v minulosti významným centrem výroby textilu.
Diskuze o ochraně i možném využití bývalých objektů textilní výroby se Frýdku-Místku vede řadu let. Mezitím byly některé zbourány. Například v roce 2014 povolil magistrát demolici přádelny bavlny z konce 19. století. Vyvolalo to kritiku památkářů i veřejnosti a město poté postoj k těmto památkám poněkud změnilo.
Mluvčí magistrátu Jana Matějíková uvedla, že cílem memoranda je rozvoj zbytků bývalých textilních závodů a jejich začlenění do života města. „Obě strany připraví územní studie, ze kterých vzejdou nejlepší varianty dalšího využití,“ sdělila Matějíková.
Hlavní architektka Milada Baumannová dodala, že dohodou se Slezanem vzniká prostor pro další rozvoj a zatraktivnění města i nápady investorů. „V těchto objektech by se mohla rozvíjet kultura, volnočasové aktivity, mohly by sloužit jako nebytové i bytové prostory,“ uvedl také zástupce společnosti Slezan Tomáš Fridrich.
Z textilní historie Frýdku-Místku, kterou založily v 19. století bohaté židovské rodiny Munků, Landsbergerů nebo Neumannů, zůstalo ve městě celkem devět budov. Textilní výroba, která se zachovala po válce a znárodnění ve státním podniku, po pádu komunismu ještě v akciové společnosti Slezan, skončila v devadesátých letech minulého století. Roku 2008 vyhlásil podnik Slezan úpadek. Mezitím skončil konkurz a konkurzní správce vyplatil věřitele.
I když o to památkáři usilovali, žádný z objektů není kulturní památkou. Minulé vedení města jednalo o rozšíření památkové zóny, která by zahrnovala i některé cenné pozůstatky textilní výroby, ale dosud nic z toho nevzešlo. Nad možným využitím budov a areálů textilek, které jsou v atraktivní části města, se zamýšleli také studenti architektury.
