Ekologové mají pravděpodobně první důkaz o výskytu vlka na Šumavě. Fotopast na pravém břehu Lipna nedaleko Loučovic vyfotila dobře stavěného divokého vlka – zřejmě samce. Podle manažerky neziskové organizace ALKA Wildlife Terezy Minárikové se odborníci shodují, že se podle stavby opravdu jedná o divokého vlka, ačkoliv chybí důkazy DNA. Už dříve v této lokalitě ekologové zaznamenali také výskyt rysa ostrovida a losa evropského.
„Všichni se shodují na tom, že to tak skutečně je. Je to poprvé, co víme, že byl vyfocen divoký vlk, který odnikud neutekl. Ověřovali jsme od u našich různých partnerů v regionu a u odborníků ze Saska, Bavorska a Itálie. Víme, že to je divoké zvíře,“ uvedla Mináriková. Vlk byl zaznamenán zhruba půl kilometru od Loučovic a tři čtvrtě kilometru na jih od lipenské hráze. Podle Minárikové jde o odlehlé místo na kopci v lese, který se nachází mezi hrází a rakouskou hranicí.
Odborníci si myslí, že se jedná o samotného migrujícího jedince. Začátkem února byl jeden migrující vlk vyfocen v rakouském Weinviertelu u městečka Stornsdorf, v březnu dalšího vyfotili v Bavorsku u města Rottal. „Pokud jde o osamělého jedince, myslím si, že to pro obyvatele Loučovic nebo lidi z okolí vůbec nic neznamená. Vlk je plaché zvíře a bude se spíš držet dál od obydlených míst,“ řekl starosta Loučovic Jan Kubík. Jako myslivec podle svých slov ví, že se v této lokalitě vyskytují rysi nebo losi. „Ale o vlkovi se nikdo z kolegů myslivců nezmínil. Patrně ho tu ještě nikdo neviděl.“
Mapa výskytu zvěře na Šumavě
Populace vlka v česko-sasko-polském pohraničí postupně narůstá a vlk se začíná šířit do střední i západní Evropy. Podle organizace ALKA Wildlife se šelma vrací do míst, kam vždy patřila a kde má v přírodě své místo. „Máme fotku z levé i pravé strany. Fotopasti jsou rozmístěné v rámci našeho projektu Trans - Lynx, kde primárně sledujeme rysa,“ upřesnila Mináriková. Aby dobře identifikovali rysy, fotí je z obou stran.
Prestižní časopis Science loni zveřejnil studii, podle které se do Evropy s úspěchem vrací původní druhy velkých šelem. Medvědi, vlci, rysi a rosomáci už prý obývají zhruba třetinu rozlohy starého kontinentu. Šelmy podle vědců nežijí překvapivě jen v přírodních rezervacích nebo odlehlých divočinách, ale stále častěji také přímo v blízkosti lidských obydlí. Konkrétně vlk obecný v Evropě obývá 28 zemí v deseti různých populacích.
