Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost Rybářství Třeboň, několik rybníků a pozemků nedaleko Chlumu u Třeboně se tak nejspíš vrátí farnosti Lutová. Firma neuspěla ani s návrhem na zrušení části zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Soudy podle nálezu neporušily základní práva firmy a správně upřednostnily nárok farnosti na vrácení jejího historického majetku.
Justice v kauze na podnět farnosti Lutová určila, že parcely patří státu, což je první krok pro uplatnění nároku podle zákona o církevních restitucích. Rybářství Třeboň, které na pozemcích hospodaří, pokládalo postup jihočeských soudů za protiústavní, protože prý nepřípustně „absolutizovaly“ přednost restitučních nároků.
Pozemky drželo do roku 1992 Státní rybářství Třeboň, jehož majetek přešel na základě privatizačního projektu na akciovou společnost Rybářství Třeboň, a to přesto, že někdejší církevní parcely se tehdy na soukromé subjekty převádět neměly. Dopadalo na ně speciální blokační ustanovení.
Sporem o určení vlastnictví se zabýval Okresní soud v Jindřichově Hradci, po něm pak Krajský soud v Českých Budějovicích a Nejvyšší soud. Všechny podpořily stanovisko farnosti Lutová. Poukázaly navíc na nestandardní proces privatizace, kdy za stát i akciovou společnost vystupoval při podpisu předávacího protokolu jeden člověk, bývalý ředitel státního podniku a nově představitel akciové společnosti.
Krajský soud například konstatoval, že akceptování zjištěného postupu privatizace by bylo popřením obecné myšlenky spravedlnosti, a zdůraznil, že nelze shledat důvody pro mimořádné prolomení blokace církevního majetku. Rybářství Třeboň opakovaně argumentovalo tím, že pozemky nabylo v dobré víře.
„Vztah mezi stěžovatelkou (Rybářstvím Třeboň) a privatizovaným státním podnikem byl tak blízký, že vyvolával pochybnosti o korektnosti privatizace nejenom u obecných soudů, ale také u Nejvyššího kontrolního úřadu,“ řekl v úterý ústavní soudce David Uhlíř. Rybářství Třeboň opakovaně argumentovalo tím, že pozemky nabylo v dobré víře, což ale podle ÚS samo o sobě nemůže převážit nad legitimním očekáváním církevní právnické osoby.
Rybářství řeší víc podobných sporů
Justice v souvislosti s Rybářstvím Třeboň řešila více podobných sporů. Loni Ústavní soud vyhověl stížnosti firmy a nařídil znovu projednat spor o určení vlastnictví jiných rybníků, které chce získat římskokatolická prelatura Český Krumlov.
Ústavní soud tehdy konstatoval, že situace ve sporu o rybníky „není tak zřejmá, jak ji v napadených rozhodnutích prezentovaly obecné soudy“, a že se zatím nepodařilo vyvrátit možnost dobré víry podniku při nabytí a další správě rybníků. Nález tehdy přijal jiný tříčlenný senát, než který projednával aktuální kauzu, a nebyl při rozhodování jednotný.
Podle Uhlíře panovaly u tehdy projednávané stížnosti jiné okolnosti, nebylo jisté, kdy majetek přešel na stát, a zda se tedy na něj vůbec vztahovalo blokační ustanovení. „V našem případě bylo nesporné, že k přechodu na stát došlo v roce 1949, čili jsme zvažovali jenom to, zda existovala dobrá víra na straně stěžovatelky, zda existovaly mimořádné okolnosti,“ uvedl Uhlíř.
Ani úterní nález však nebyl přijat jednomyslně. Odlišné stanovisko uplatnil jeden ze tří soudců, Vladimír Sládeček. „Nelze nevidět, že ke komplexní otázce rozsáhlé privatizace, jež se udála před téměř 30 lety, přistoupily soudy excesivně zjednodušujícím způsobem,“ napsal ve stanovisku Sládeček.
