Spor o jihočeské rybníky, které nárokuje římskokatolická církev, se vrátí k českobudějovickému okresnímu soudu. Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti Rybářství Třeboň a zrušil rozhodnutí soudů všech stupňů, včetně Nejvyššího. Podle ÚS nevzaly v úvahu dobrou víru, ve které společnost mohla rybníky zprivatizovat se souhlasem tehdejších státních orgánů.
Ústavní stížnost konkrétně směřovala proti verdiktu, podle kterého musel podnik vrátit státu šest rybníků a další pozemky z někdejšího církevního majetku. Od státu je pak chtěla získat římskokatolická prelatura Český Krumlov v církevních restitucích.
Českokrumlovská farnost tvrdila, že firma Rybářství Třeboň pozemky zprivatizovala, přestože patřily do historického majetku církve, a vztahovalo se tedy na ně takzvané blokační ustanovení, které zapovídalo převod někdejšího církevního majetku na soukromé subjekty.
Rybářství naopak poukazovalo na specifické okolnosti privatizace rozsáhlého majetku, dovolávalo se prolomení takzvaného blokačního ustanovení, které zapovídalo převod někdejšího církevního majetku na soukromé subjekty, a na svou dobrou víru, na jejímž základě rybníky takzvaně vydrželo.
Důvěra v rozhodnutí státního orgánu
Ústavní soudci dali rybářství za pravdu. Podle nich obecné soudy ke komplexní otázce rozsáhlé privatizace, která se udála před téměř třiceti lety, přistoupily zjednodušujícím způsobem. Nepodařilo se jim zatím vyvrátit možnost, že podnik skutečně získal a spravoval rybníky v dobré víře, bez povědomí o tom, že na ně má nárok církev.
„Soudy nijak nezohlednily ani vnější stránku věci, že listiny sloužící jako stěžejní důkazy byly schváleny rozhodnutím státního orgánu. V tom případě měly vzít soudy v potaz i princip důvěry v akty orgánů veřejné moci,“ stojí v nálezu Ústavního soudu.
„Byla-li stěžovatelka (Rybářství Třeboň) schválením privatizačního projektu ujištěna jeho správností, je nepřiměřené požadovat, aby aktivně zjišťovala jeho možnou nesprávnost s odůvodněním, že o údajném původu nemovitostí vědět 'měla a mohla',“ vysvětlil soudce zpravodaj Radovan Suchánek.
Spor vede rybářství a církev o rybniční pozemky v katastrech Vlachnovic, Lhoty u Vlachnovic a Petrovic u Borovan na Českobudějovicku. Konkrétně jde o Slepičník, Smrk, Cikán, Prelátský, Herdovský a Vlachnovický rybník.
Už dříve Ústavní soud odložil vykonatelnost verdiktu obecných soudů. Zdůvodnil to hrozbou hospodářských ztrát v Rybářství Třeboň i vodohospodářských potíží v třeboňské rybniční soustavě.
Podobně jako v nedávném nálezu zamítajícím nárok Kristiny Colloredo-Mansfeldové na zámek Opočno, i nyní se proti dvěma kolegům ze tříčlenného senátu postavil soudce Jiří Zemánek. V odlišném stanovisku zdůraznil hodnotový přístup ke kauze a princip, podle kterého je nutné vykládat restituční zákony ve prospěch restituentů.
