V jižních Čechách pokračuje soudní spor o šest menších rybníků mezi Rybářstvím Třeboň a římskokatolickou církví. Zatím se váhy kloní na stranu církve, ale rybářství ještě zvažuje dovolání k Nejvyššímu soudu. Chce tím zvrátit rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích, který už nařídil vrácení rybníků státu, což je fakticky předstupeň k tomu, aby vodní plochy byly v následném restitučním řízení předány církvi.
Spor o rybníky vrácené církvi nekončí: Rybářství Třeboň se zřejmě obrátí na Nejvyšší soud
Rybářství Třeboň spravuje přes 480 rybníků (zdroj: ČT24)
Šestice menších rybníků u Lhoty na Českobudějovicku včetně rybníku Smrk přešla do vlastnictví v době, kdy se ze státního podniku stala soukromá firma. Vodní plochy byly přitom jako původně církevní majetek blokovány a stát je proto neměl privatizovat.
Od začátku 90. let se na ně totiž vztahoval blokační paragraf, který počítal s tím, že se v budoucnu přijme restituční zákon. Ten sice parlament schválil až v roce 2012, do té doby měl však bývalé církevní majetky spravovat stát.
„Privatizační projekt je výslovně označuje jako církevní, čili každý, kdo privatizační projekt schvaloval, si musel být vědom, že dělá něco protiprávního,“ upozorňuje právní zástupce farnosti Jakub Kříž.
„Nám to český stát nechal a odsouhlasil nám to. Zkontrolovaly nám to všechny instituce včetně NKÚ a 25 let se nikdo neozval,“ kritizuje soudní rozhodnutí předseda představenstva v Rybářství Třeboň Jan Hůda. Krajský soud sice uznal, že současní akcionáři nabyli rybníky v dobré víře, dal však přednost právu restituenta.
Rybníky, o které vede církev spor
Největší producent sladkovodních ryb u nás ještě zvažuje, že proti rozsudku krajského soudu podá dovolání, čeká na písemné vyhotovení rozsudku. Současný spor totiž pro něj není jediný. Další církve a farnosti upozorňují na celkem 330 hektarů sporného majetku.
Samotná ztráta šestice rybníků by měla na fungování Rybářství Třeboň zanedbatelný vliv, protože společnost jich obhospodařuje více než 480. Verdikt ale nepřímo zvyšuje šance dalších církevních subjektů, například kláštera cisterciáků z Vyššího Brodu, kteří třeboňské rybáře také zažalovali.