Obdobně jako nyní Syřané, uprchl před 15 lety ze své rodné země Nabi Abassi. Převaděčům tenkrát zaplatil statisícové částky, aby se s rodinou dostal pryč z konflikty zmítaného Afghánistánu. Dvacet pět dní cestovali různě ukrytí, poté co jim na ambasádě odmítli vydat vízum. Podle něj se to vyplatilo.
„Přišli jsme do České republiky už v roce 2000. Důvod, proč jsme sem přišli, je ten, že situace u nás byla moc špatná. Nebylo pro nás možné tam žít, aby děti chodily do školy,“ začal vyprávět Nabi Abassi. Hlavním důvodem emigrace bylo právě to, aby jeho děti nezůstaly negramotné a aby mohly žít v míru.
Podle svých slov nedokáže popsat, jak přesně 25 dní putoval ze své rodné země do Evropy. „My jsme často ani nevěděli, v jaké zemi jsme, protože to nebylo oficiální. Původně jsem žádal o vízum, ale pracovníci na ambasádě s tím nesouhlasili, protože ta situace byla špatná pro všechny. Byla to jediná cesta, jak si chránit svůj život,“ shrnul Abassi.
Česko si jako svůj cíl vybrali proto, že Abassi v mládi studoval v ČSSR, konkrétně v Žilině, mezi roky 1981 až 1986. „Už tehdy jsem poznal slovenský a český jazyk a kulturu,“ pokračoval Abassi. Přesto pro jeho rodinu nebyly začátky jednoduché. Jen tři roky trvalo, než získali azyl. „Ten první rok jsem měli problémy, protože ten systém byl takový, že pro nás bylo všechno nové. To znamená nové jiné počasí, nové stravování, jídlo,“ dodal Abassi.
Podle svých slov nechtěl být příživníkem
Vystudovaný ekonomický inženýr navíc nemohl najít práci v oboru. Podle vlastních slov ale nechtěl být příživníkem. V roce 2004 se tak rodina rozhodla podnikat a otevřela si obchod s potravinami, který úspěšně funguje dodnes.
Osmapadesátiletý Nabi Abassi má tři děti. Dcera Amalia pracuje jako zubařka, Yalda navštěvuje gymnázium a syn Milad studuje na Mendlově univerzitě. „Teď mám volný semestr, než půjdu ke státnicím, mezitím pracuji. Určitě se cítím víc doma tady než tam, protože tady mám více přátel, se kterými si rozumím víc,“ popsal Milad.
Abassi: Respektujeme státní i náboženské svátky
Podobně to cítí i další členové rodiny – zvykli si nejen na počasí a jídlo, ale i na odlišnou kulturu. „Respektujeme svátky, náboženský svátek, státní svátek, to je pro nás moc zajímavé. Máme rádi Vánoce,“ vysvětlil Abassi. S útoky nebo vyloženě negativními reakcemi se nikdo z nich nesetkal, i proto chtějí v Česku dál zůstat. „Když jsme rádi tady, proč bychom šli ven?“ uzavřel.
