Státní podnik Diamo chce prozkoumat zásoby zlata na Jesenicku v oblasti Zlatých Hor. Už zahájil přípravu projektu geologických prací, ty by měly trvat tři roky. Projekt navazuje na rozhodnutí ministerstva životního prostředí a usnesení vlády o využití superstrategických surovin.
Diamo chce zjistit, jaké jsou zásoby zlata na Jesenicku. Připravuje geologický průzkum
Jan Kotris pracuje v rudných dolech ve Zlatých Horách od roku 1978. Prošel všemi pozicemi, od revírníka až po vedoucího střediska. Zlato se tam těžilo ještě mezi lety 1990 a 1993. „Za tu dobu jsme vytěžili kolem šesti set tisíc tun rudy o průměrném obsahu asi tři gramy, to znamená jeden a půl tuny zlata,“ spočítal vedoucí referátu Diamo Zlaté Hory Jan Kotris.
Průzkumné vrty v podzemí i na povrchu
Ve štolách pod Příčným vrchem by měl podnik po schválení projektu zahájit průzkumné vrty. „Toto je bývalé ložisko západ, dnes už neexistuje, je vyňato z evidence po přepočtu z roku 2001, čili my ho musíme znovu objevit,“ ukázal na mapě Jan Kotris.
Vrtné práce budou probíhat v podzemí i na povrchu. „Na základě analýz a výpočtů zásob dojdeme k nějakému hodnocení v rámci studie proveditelnosti a za nějaké dva, tři roky budeme mít naprosto jasno, zda ložisko je ještě ekonomicky zajímavé,“ vysvětlil vedoucí odboru hornictví státního podniku Diamo Ladislav Pašek.
Cena zlata stále roste
Zatímco v srpnu roku 2018 stála troyská unce zhruba dvanáct set amerických dolarů, v současnosti se cena pohybuje okolo dvou tisíc dolarů.
První zmínky o rýžování zlata na Zlatohorsku sahají až do 13. století. Rozvoj hlubinné těžby pak začal v 16. století. „Při porovnání pracnosti a výtěžnosti to vycházelo tak, že zásoby, které tam ještě zůstávaly, byly příznivější pro důlní těžbu,“ vysvětlil průvodce Hornickým skanzenem Vladimír Vízner.
Jestli se v oblasti těžba zlata opět obnoví, bude možné odpovědět až po vyhodnocení průzkumu. Výsledky pak Diamo předá ministerstvu průmyslu a obchodu, budou součástí podkladu pro rozhodnutí vlády.