Rychnov nad Kněžnou - Dědička původních majitelů zámku Opočno Kristina Colloredo-Mansfeldová má opět šanci získat tuto památku. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou povolil obnovu řízení v dlouholetém sporu o zámek. Dědička tvrdí, že má nové důkazy, podle kterých byla její babička židovského původu a konfiskace majetku nacisty tak měla i rasové pozadí.
Colloredo-Mansfeldová má opět šanci získat zámek Opočno
Colloredo-Mansfeldová se vydání zámku domáhá od roku 1991 a celý areál se dokonce na čtyři roky dostal do jejího vlastnictví. Ústavní soud ale v roce 2005 spor vrátil na začátek a soudy nakonec přiřkly zámek opět státu.
V roce 2014 ale Ústavní soud vyhověl nové stížnosti Colloredo-Mansfeldové, která žádala obnovu řízení. Dědička se obnovy domáhala na základě údajně nového důkazu, který nemohla uplatnit v původním řízení. Výpis z Almanachu židovské šlechty z roku 1913 podle ní dokazoval, že její babička byla židovského původu a že konfiskace majetku nacisty v roce 1942 měla nejen politické, ale také rasové pozadí.
Hlavní líčení začne nejdříve na jaře příštího roku
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou dnes obnovu řízení povolil. „Ústavní soud dospěl k závěru, že listiny předložené žalobkyní by mohly přivodit pro žalobkyni příznivější rozhodnutí ve věci,“ řekl soudce Ondřej Rott. Rychnovský soud podle něj dosud nenařídil další jednání ve sporu o zámek, proti dnešnímu rozhodnutí je přípustné odvolání. Podle Rotta hlavní líčení začne nejdříve na jaře příštího roku.
Národní památkový ústav ale s obnovou řízení nesouhlasí, u soudu dnes proto požadoval zamítnutí. Zámek byl podle právního zástupce ústavu Miloše Hošky konfiskován jako majetek německé Říše, nikoliv jako majetek fyzické osoby. „Z našeho pohledu důvody pro obnovu řízení nebyly, ale bohužel Ústavní soud rozhodl tak, že ty důvody jsou a zdejší soud neměl na výběr,“ dodal.
Spory komplikují rekonstrukci zámku
Zámek je i přes pokračující spory přístupný veřejnosti a patří mezi nejvíce navštěvované památky v Královéhradeckém kraji. Soudy ale komplikují některé plány na opravy této památky. „Vzhledem k tomu, že na jaře bylo vydané rozhodnutí Ústavního soudu v této věci, tak zámek Opočno přišel o část finančních prostředků, kterou měl na údržbu,“ řekl kastelán Josef Jirák. Podle něj se jednalo o peníze na údržbu dvora a jízdárny ve výši 8,5 milionu korun, jejichž uvolnění ministerstvo pozastavilo. Bylo možné dofinancovat pouze projekční práce.
Správa zámku připravovala také rekonstrukci zámeckého letohrádku. „Je vydané stavební povolení, nicméně jsme přišli o možnost účastnit se soutěže o peníze z norských fondů, protože v rámci udržitelnosti projektu jsme museli prokázat, že během dalších pěti let nebude změněn vlastník objektu, což vzhledem k soudním procesům prokázat nemůžeme,“ řekl Jirák.
Zámek v Opočně vybudovali na místě středověkého hradu Trčkové z Lípy. Posledním rodovým vlastníkem byl Adam Erdman Trčka, který byl v roce 1634 zavražděn společně s Albrechtem z Valdštejna. Poté byly trčkovské majetky zkonfiskovány a Opočno získal důstojník císařské armády Rudolf Colloredo. Colloredové na přelomu 17. a 18. století přestavěli zámek v barokním slohu. Během druhé světové války zámek zabavili nacisté a po skončení války ho převzal stát na základě Benešových dekretů. Rodina po roce 1948 emigrovala.