Česko sice nepatří mezi státy, kde by zemětřesní způsobovalo fatální škody, i tak se ale u nás vyskytuje. Seismicky nejaktivnější oblastí v České republice je Chebsko. Zemětřesení z konce května 2014 bylo výrazně silnější, než na co jsou lidi v regionu zvyklí, a způsobilo škody v řádu milionů korun. Odstraňují je dodnes.
Chebsko stále odstraňuje škody po loňském zemětřesení
Že se země chvěje, pozorují lidé na západě Čech už stovky let. Přitom, jak říkají geofyzici, předpovídat zemětřesení prakticky nelze. Zatím poslední velký otřes ze závěru května 2014 způsobil největší škody lidem ve Stříbrné v Karlovarském kraji.
Lidé z obce teď po více než roce vzpomínají, jak o víkendu po obědě slyšeli velkou ránu a vybíhali z domů. Překvapeně zjišťovali, co se vlastně děje. Zemětřesení u nich sice bývá často, ale rozhodně ne tak hlasité.
31. května 2014 ve Stříbrné padaly po otřesech z domů komíny, nepraskaly tedy jen omítky, což je obvyklejší projev. Trhliny z loňského května zasahovaly hluboko do zdí. Například pan Klíma ze Stříbrné musel nechat opravit verandu - některé zdi zboural a postavil úplně nové. Zaplatil za to téměř 100 000 korun.
Rekonstrukce čeká na podzim i budovu obecního úřad ve Stříbrné. Stopy po loňském zemětřesení jsou tam patrné ještě teď – na chodbách, na balkoně i v dalších místnostech. A poničené domy měli lidé i v desítkách okolních obcí. Škody šplhaly do statisíců.
Je to jako hřmění bouřky
„Nepříjemný je akustický vjem. Je to jako bouřkové hřmění, těžké dunění a následný otřes,“ popsal Oto Teuber (nez.), starosta Nového Kostela.
Jiří Horálek z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR uvedl, že nejsilnější otřes z loňské série 31. května měl magnitudo 4,5. „Byl to druhý nejsilnější otřes v západních Čechách za posledních sto let,“ konstatoval Jiří Horálek.
Nejmohutnější otřesy zaznamenaly přístroje v Karlovarském kraji v roce 1985. Nejsilnější otřes byl o magnitudu 4,7. Centrum zemětřesení se nachází pod obcí Nový kostel na Chebsku. Starosta obce Oto Teuber (nez.) s nadhledem říká, že o Novém Kostele se ví právě zásluhou častých zemětřesení.
Magnitudo - Velikost zemětřesení je vyjádřena veličinou magnitudo. Používá se několik magnitudových stupnic, jež se dají převést jedna na druhou pomocí empirických vzorců. Nejpoužívanější stupnici vytvořil americký seismolog Charles Richter roku 1938.
Richterova stupnice - nebo také místní magnitudo zemětřesení - představuje jediné číslo, kterým se popisuje velikost (síla) zemětřesení. Je to logaritmická stupnice o základu 10 počítaná z vodorovné amplitudy největšího posunu od nuly na seismografu.
Další informace o vzniku zemětřesení, nejničivějších katastrofách v minulosti a o způsobu jeho měření jsou k dispozici na webu Geofyzikálního ústavu Akademie věd.
Podzemí Chebska se podobá Islandu
Podle seismologů je Chebsko výjimečné nejen v Česku, ale i v celé Evropě. Způsobují to zlomy v zemské kůře a uvolňování zemských plynů. Podobná situace jako na západě Čech je podle vědců na Islandu.
Jiří Horálek z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR dodává, že zemětřesení se nevyskytují jednotlivě, ale ve velkých sériích několika stovek až tisíců velmi slabých zemětřesení. Podle seismologů se na Chebsku chvěje zem stovky, možná i tisíce let. V kronikách existují záznamy od 16. století. Od roku 2000 napočítali seismologové 4 významné rojové série, které ale nepřekročily magnitudo 5.
Zemětřesení v západních Čechách v historii
V posledních dekádách byly v Česku silnější otřesy, při nichž praskaly zdi a padaly komíny, zaznamenány na Chebsku a Sokolovsku na přelomu let 1985 a 1986. Zemětřesný roj tehdy trval asi tři měsíce, nejsilnější otřesy přesáhly čtyři stupně Richterovy škály. Území s nejvýraznější seismickou aktivitou jsou Kraslice a jejich okolí v západních Čechách. Ve 20. století zde byly zaznamenány významnější zemětřesné roje kromě 80. let ještě v roce 1908 a na přelomu let 1936 až 1937.