Plzeň - Kyselejší půda nesvědčí především listnatým lesům. A právě ty se mají stát základem nové lesní kultury na Plzeňsku. Snižovat kyselost, většinou dolomitským vápencem, je však nutné i v místech postižených emisemi. A takových je v Česku celá řada.
Manětínsko je daleko od tepelných elektráren a dalších průmyslových znečišťovatelů ovzduší. Přesto je tu třeba vápnit. Na vině je kyselé kaolinové podloží, které vzlíná do půdy. „Ta zakyselenost půdy se tady pohybuje mezi 2,5 až 3,1 Ph. Pro jehličnaté porosty je to ještě únosné, ale pro listnaté porosty je to téměř toxické,“ vysvětluje lesní správce Lesů ČR, lesní správa Plasy, Jan Štich.
Vápnění lesů je podle odborníků záležitost dlouhodobá. Vybrané lesní plochy musí dostat svůj příděl dolomitu každých pět let. V České republice se pravidelně začalo vápnit v roce 2000. Letos se má ošetřit čtyřicet tisíc hektarů lesa. Podle odborníků musí celkově odkyselovací kůrou projít sto až sto padesát tisíc hektarů. To je víc než desetina z celkové rozlohy lesů v České republice. Finančně zajišťuje akci ministerstvo zemědělství. „Ta zakázka jde z ministerstva zemědělství a je to řádově 40 milionů korun ročně. Především se ošetřují plochy imisně zatížené, například Krušné hory, Orlické hory a podobně. A dále jsou to všechny plochy lesa, kde je větší kyselost půd,“ říká ministr zemědělství Petr Gandalovič. „K dispozici máme celkem sedm plošníků a jeden vrtulník. Z toho je pět andul a dvě turba,“ vypočítává jednatel servisní letecké společnosti Vladimír Janoušek.
Firma má na vápnění podle smlouvy dva roky. Akci však chce dokončit ještě letos.
