Bude se v Brzkově na Vysočině znovu těžit uran? Ve středu večer se o tom v obci diskutovalo. Místní lidé se od státní těžařské firmy DIAMO dozvěděli, že ještě letos by mělo začít posuzování vlivu těžby na životní prostředí. Dnes pak v Dolní Cerekvi proběhla diskuse ekologických nevládních organizací a obyvatel se zástupci Správy úložišť radioaktivních odpadů. Dolní Cerekev je totiž jedním z míst, kde se uvažuje o možném vzniku úložiště vyhořelého jaderného paliva.
Bude se na Vysočině znovu těžit uran?
V sále v Brzkově byl občas slyšet pískot, ale hlavně tam účastníci nesouhlasně pokyvovali hlavou. Do sálu nepřišel s těžaři diskutovat asi nikdo, kdo by si znovuobnovení težby uranu v Brzkově přál.
GALERIE
Debata v Brzkově zdroj: ČT24
„Určitě můj postoj je dělat všechny kroky proti tomu, aby ta těžba začala,“ řekl Ota Benc (ODS), zastupitel Kraje Vysočina.
„Myslím, že stejně vláda bude rozhodovat o nás bez nás, takže stejně ten náš názor nebude chtít ani slyšet,“ uvedl Josef Málek (KDU-ČSL), starosta obce Věžnice.
„Dotkne se každého, kdo v Přibyslavi a našich obcích žije, takže považuju já osobně za vhodné uspořádat na toto téma referendum. A nechat o tom rozhodnout občany,“ řekl Martin Kamarád (ODS), starosta Přibyslavi.
Debaty v Brzkově se zúčastnilo kolem 200 lidí. Na dotazy jim odpovídali převážně zástupci státního podniku DIAMO. Naopak představitelé ministerstva průmyslu a obchodu většinou mlčeli.
Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu na debatě v Brzkově
„Jak je možné, že ministerstvo průmyslu a obchodu s námi nekomunikuje, dělá nějaké rozhodující kroky, a pošle nám sem dva zástupce, kteří tady mlčí?“ ptal se na debatě Aleš Bořil (nestr.), starosta Brzkova a současně moderátor besedy.
Marie Vencová, obyvatelka Brzkova a vedoucí spolku Naše budoucnost bez uranu konstatovala: „Očekávala jsem, že se od zástupců naší vlády, tedy našeho ministerstva občané dozví mnohem víc informací. Ale tady nebylo řečeno nic. Teď po té besedě mám pocit, že mě skutečně nepřesvědčili, že to je i ekonomicky výhodné. Není to ekonomicky výhodné!“ uvedla Marie Vencová.
GALERIE
Nápis na silnici poblíž bývalého dolu v Brzkově zdroj: ČT24
Věcné argumenty a fundované odpovědi na otázky lidí poskytli zástupci podniku DIAMO. Podle nich se místní samosprávy i Kraj Vysočina zúčastní většiny povolovacích procesů.
„Ve všech následujících etapách jsou účastníkem řízení a jejich opodstatněné připomínky nebo podněty musí jednoznačně brát v úvahu. Pokud by nedošlo k vyřízení vypořádání opodstatněných připomínek, nelze v tomto procesu dál pokračovat,“ konstatoval Josef Lazárek, náměstek ředitele podniku Geam Dolní Rožínka - odštěpný závod DIAMO s. p.
GALERIE
Bývalý uranový důl v Brzkově zdroj: ČT24
Vybudování dolu na místě zakonzervované jámy v Brzkově, kde se uran těžil na konci 80. let, by vyšlo asi na 3 miliardy korun. Stát chce nejprve zjistit, zda by se mu taková investice vůbec vyplatila. Pokud by nakonec získal všechna povolení a mohl by začít s těžbou, první horník by do podzemí nesfáral dřív než v roce 2025.
Uskladnění vyhořelého jaderného paliva
Problémem, který se bude muset také vyřešit, je uskladňování vyhořelého, už použitého jaderného paliva. Vhodnou lokalitu pro hlubinné úložiště radioaktivního odpadu hledá stát od roku 1993. Do roku 2025 chce stát stanovit konečnou variantu. O pět let později se má začít stavět. Úložiště má spustit provoz zhruba v roce 2065, jeho stavba potrvá 15 let. Česko v současnosti vyhořelé jaderné palivo ze 6 jaderných bloků skladuje v meziskladech. Jsou na Vysočině v Jaderné elektrárně Dukovany a v jihočeském Temelíně. Celkové náklady na stavbu a provoz mají být asi 111 miliard korun.
Letos v lednu Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) musela odložit výběrové řízení na geologický průzkum sedmi míst vytipovaných pro stavbu hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Úřad totiž sám porušil jednu z podmínek tendru, který má hodnotu více než 200 milionů korun, když rozeslal uchazečům předběžné hodnocení, které obsahovalo podrobné informace o jednotlivých nabídkách.
Diskuse v Dolní Cerekvi
Ve čtvrtek proběhla v Dolní Cerekvi, což je jedno z míst, kde se o úložišti uvažuje, diskuse ekologických nevládních organizací a obyvatel se zástupci Správy úložišť radioaktivních odpadů. Reportér ČT tam zjišťoval, jak daleko je příprava a výběr hlubinného úložiště.
Rozhovor s Jiřím Slovákem, ředitelem Správy úložišť radioaktivních odpadů
Pane řediteli, vy jste odpovědný za přípravu a výběr hlubinného úložiště. Jak jste daleko, jak je to s povolením průzkumných geologických prací?
V tuto chvíli jsme podali na všech 7 v minulosti předběžně vytipovaných lokalitách žádosti o stanovení průzkumného území, ministerstvo těmto žádostem vyhovělo, ale doposud nenabyla ani jedna ta žádost právní moci.
Ta lokalita se hledá už od roku 1993. Moc daleko jste tedy nepostoupili?
Všude ve světě ten postup je velmi pomalý, za prvé je to o tom, že se hledají vhodné metody, které by nedestruktivně prozkoumaly tu lokalitu, a současně všude ve světě se hledá konsenzus s dotčenou veřejností, obcemi.
Co myslíte, že obce může přesvědčit?
Je to především o důvěře v to řešení. Přirozeně i motivace hrají důležitou roli, ale nedokážu si představit, že by některá zastupitelstva kývla pouze na základě motivací.
Slyší na to už některé obce? Už některá zastupitelstva kývla?
Žádná zastupitelstva nám nekývla, ale jistým signálem je jejich přístup právě v probíhajících řízeních v stanovení průzkumného území. Některá zastupitelstva se neodvolala, resp. některá zastupitelstva vzala zpět svá odvolání. Takže myslím si, že je to ta správná cesta. Začít skutečně uvažovat, jestli tento záměr může být přínosem pro dotčenou obec, anebo ne.
Bude se v Brzkově těžit uran? A kde se bude jaderný odpad skladovat? (zdroj: ČT24)