Seznam opuštěných dolů, továren, ale třeba i zámků a zemědělských statků se v Moravskoslezském kraji prodloužil. Agentura pro regionální rozvoj totiž prošla 77 zdejších obcí a zmapovala takzvané brownfieldy. Nově jich do seznamu zařadila dvě stovky. Na rozvoj starých areálů přispěje i stát, konkrétně Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Obcím ve třech krajích včetně Moravskoslezského, ve kterém je přes 370 brownfieldů, rozdělí na jejich rozvoj dotace z dvoumiliardového balíku. Mezi již nevyužívanými areály, jež by mohly opět ožít, jsou také bývalá koupaliště, kasárna nebo vepříny a doly.
Například v havířovské Dukle kdysi těžili i dva miliony tun uhlí za rok. V lednu 2007 provoz skončil. Teď je tu ale opět živo. Uhelný prach však nahradil prach z demoličních prací. V části areálu už funguje továrna na výrobu zdravotnického materiálu a území se chystá na další rozvoj.
Areál dnes hlídá Miroslav Chlebna. Kdysi zde ale přes dvacet let fáral pod zem. „Staré ustupuje novému, tak to beru,“ podotkl.
A uvědomují si to i zástupci Moravskoslezského kraje. „Po realizaci průmyslové zóny Nošovice se kraj přihlásil k deklaraci k tomu, že nebude budovat nové průmyslové zóny takzvaně na zelené louce,“ sdělil náměstek hejtmana Ivan Strachoň (KSČM).
Přesto se stále nedá říci, že by se úbytek polí, které ustupují nové průmyslové zástavbě, omezil. Na rozvoj starých území jsou totiž zapotřebí peníze.
„Dalším aspektem jsou i rozličné vlastnické vztahy,“ doplnila ředitelka Agentury pro regionální rozvoj Petra Chovanioková s tím, že investorům může vadit, že pozemky nejsou například sceleny.
O využití těchto území aktivně usilují některá města. Například zástupci Karviné sestavili seznam 26 území, která jsou do budoucna využitelná pro rozvoj podnikání a výroby. Patří k nim třeba i zelená plocha v Novém Poli nebo území bývalé Vagónky. Teď město mapuje vlastnictví těchto pozemků. Věří přitom, že to do budoucna usnadní jejich další rozvoj.
