Brněnští radní doporučují zastupitelstvu, aby schválilo výstavbu hlavního vlakového nádraží v odsunuté poloze u řeky. Pro tuto variantu hlasovalo osm z deseti radních s podmínkou zahájení jednání o severojižním kolejovém diametru. Hnutí Žít Brno bere ale toto rozhodnutí jako porušení koaliční smlouvy a bude chtít řešit formát koalice na radnici.
Radní se přiklonili k variantě nádraží u řeky s podmínkou zahájení jednání o severojižním kolejovém diametru, tedy jakési obdobě metra výrazně zrychlující městskou dopravu. Brno chce také připravit memorandum pro město, kraj a ministerstvo dopravy ohledně návaznosti řešení diametru na přestavbu nádraží. Kromě toho radní v usnesení ale uvedli, že považují za akceptovatelnou i variantu výstavby nádraží pod Petrovem.
Proti usnesení byli pouze náměstci Matěj Hollan (Žít Brno) a Martin Ander (Zelení), kteří uvedli, že odsun nádraží k řece je proti přání veřejnosti. Budou tak jednat o možném porušení koaliční smlouvy, v níž stojí, že město zvolí variantu, která bude mít podporu veřejnosti.
Koalici v Brně tvoří ANO, Žít Brno, KDU-ČSL, SZ a TOP 09. Primátor Petr Vokřál uvedl, že by bylo škoda koalici rozbít, a bude chtít spory vyřešit. Dohodovací řízení je plánováno na pondělí, o den později pak rozhodne o poloze nádraží zastupitelstvo.
Jeho stanovisko i dřívější podpora kraje pro odsunutou variantu budou jen doporučením pro vládu, která nakonec jednu z poloh vybere. Přesun nádraží k řece už dříve podpořila i Kancelář architekta města Brna nebo městská část Brno-střed.
Politici debatovali s lidmi
O tom, kde má nádraží stát, přišly v úterý s politiky debatovat přes dvě stovky lidí.
Koaliční strany stále deklarují, že je názor veřejnosti na přesun nádraží důležitý. Už v říjnu 2016 se konalo referendum, kterého se ale zúčastnilo málo lidí a bylo tak neplatné. Výsledky aktuálního průzkumu mínění mezi Brňany zase jednotlivé strany interpretují rozdílně.
Zatímco hnutí ANO v čele s primátorem Vokřálem zdůrazňuje, že polovina lidí o variantách neví a rozhoduje se tak pocitově, zároveň čím více mají lidé o přestavbě informací, tím více si přejí nádraží u řeky. Žít Brno v čele s Matějem Hollanem čte průzkum především tak, že největší konsenzuální podporu a zároveň nejmenší odpor veřejnosti má varianta pod Petrovem.
Jednotlivé strany v nedávné době pořádaly veřejné debaty. Ta poslední se konala pod taktovkou brněnského magistrátu. Správa železniční a dopravní cesty na jejím začátku lidem pustila film, který představil jednotlivé varianty.
Pro i proti mají obě varianty
Stavba nádraží má trvat zhruba šest let. U řeky má stát od 42 do 45 miliard korun, pod Petrovem od 42 do 56 miliard korun. Podle studie proveditelnosti, kterou nechala zpracovat Správa železniční dopravní cesty, by se mohlo u řeky začít stavět v roce 2020, zatímco pod Petrovem nejdříve v roce 2026.
Příznivci odsunuté varianty poukazují na to, že u řeky se může začít stavět dřív, což umožní ještě částečně čerpat peníze z Evropské unie. U varianty pod Petrovem se to nepředpokládá. Argumentem je i větší připravenost projektu, nižší náklady i snazší zapojení vysokorychlostních tratí. Zastánci nádraží pod Petrovem zase tvrdí, že odsunutá poloha prodlouží dobu cestování lidí a bude se tam hůře dostávat městská hromadná doprava.
