Brně - Výstava s názvem „V utrpení a boji – brněnští Židé v osudových momentech XX. století“ má připomenout dosud málo známé skutečnosti ze života příslušníků židovské komunity v Brně v uplynulém století. Návštěvníci Muzea města Brna ji budou moci zhlédnout od zítřka v Paláci šlechtičen. Osvobození v roce 1945 se dožilo pouze 1033 Židů. Někteří o svém osudu osobně povypráví na přednášce, kterou muzejníci v rámci akce pořádají. Výstava potrvá do 25. srpna 2012.
„Je to svým způsobem výstava bolestná, odhaluje mnohé negativní momenty a souvislosti,“ řekl ředitel muzea Martin Reissner. Vstupní expozice, kterou spolu s kurátory připravila brněnská židovská obec, představí brněnské osobnosti židovského původu z Brna z období první republiky. Připomenuti budou židovští podnikatelé a mecenáši, herci, skladatelé, výtvarníci, architekti, vědci, lékaři a v neposlední řadě také politici. Prostřednictvím textových medailonů, dokumentů a uměleckých děl se návštěvníci seznámí například se skladatelem Pavlem Haasem a jeho bratrem, slavným hercem Hugem.
Kromě krátkých textových medailonků budou vystavena i některá umělecká díla těchto osobností, fotografie známých brněnských kin a kaváren, kde se tehdy odehrávalo společenské a kulturní dění. V Brně žilo mezi lety 1918–1938 téměř 12 tisíc osob židovského vyznání a město bylo po Praze druhou největší metropolí s židovským obyvatelstvem, které se zapojovalo do společného života s českou i německou komunitou. Návštěvník se seznámí s českým antisemitismem, který prošel několika etapami od 18. století po první světovou válku, a rovněž s českým fašistickým hnutím, formovaným od 20. let minulého století. Aktivita českých fašistů byla v Brně a okolí poměrně značná oproti jiným městům v republice. „Brno se z prvorepublikového průměru vymykalo,“ uvedl kurátor výstavy Vlastimil Schildberger. Čeští fašisté po okupaci z vlastní iniciativy útočili na Židy, například na jejich kavárny. Měli vlastní organizaci a vlastní uniformy, což Němci nějaký čas tiše tolerovali.
Některým Židům se podařilo uprchnout a působit v odboji
Po nástupu nacistů k moci v sousedním Německu a vydání norimberských rasových zákonů přišla vlna emigrace německých Židů do ČSR. Situace se ještě zhoršila po uzavření mnichovské dohody, která znamenala odtržení příhraničních oblastí a jejich obsazení německou armádou v říjnu 1938. Následoval další příliv židovské emigrace a vyhrocení vztahů mezi pronásledovanými a obyvatelstvem ve zbytku republiky. K zásadnímu zlomu došlo po nacistické okupaci dne 15. března 1939. Prakticky ihned začalo postupné vylučování židovského obyvatelstva z veřejného života. Německá okupační správa a protektorátní vláda vydaly množství zákonů, vyhlášek a opatření, které postupně zbavily Židy jejich majetku a vyloučily je ze společnosti ve všech směrech. Následovalo „konečné řešení židovské otázky“, jehož poslední fází se staly deportace do vyhlazovacích táborů.
Několika tisícům židovských občanů se podařilo uprchnout a zapojit do boje proti německým nacistům na všech frontách 2. světové války. „Část výstavy je věnovaná židovským vojákům, kteří emigrovali na východ nebo na západ a účastnili se odboje,“ uvedl kurátor. S osudy několika vybraných účastníků zahraničního odboje z Brna se návštěvníci seznámí v krátkých textových medailonech. Závěr výstavy je věnován místům utrpení a smrti židovských občanů v ghettech či vyhlazovacích a koncentračních táborech a také jménům 11 041 deportovaných z Brna a okolí, z nichž se osvobození v květnu 1945 dožilo pouhých 1033. Vedle exponátů budou promítány také filmy a výpovědi přeživších účastníků transportů.
