Břeclav – Příjezd pendolina z Ostravy a railjetu z Prahy zahájí letošní oslavu Dne železnice. Loni ji České dráhy neuspořádaly, letos však výstava historické i současné železniční techniky spojená s vyjížďkami historickými vlaky po celé jižní Moravě nemůže chybět – Morava totiž slaví 175 let železnice. V roce 1839 zahájila společnost Severní dráha císaře Ferdinanda provoz mezi Vídní a Brnem. Dráha byla první parostrojní železnice na území dnešního Česka i v celém tehdejším Rakousku. Současně bývá označována za první dálkovou železnici v kontinentální Evropě.
V roce 1839 již jezdily parostrojní vlaky v Anglii, ale také Německu či Rusku. Na kontinentu je ovšem bylo možné vidět jenom na krátkých úsecích mezi Norimberkem a Fürthem (tj. méně než 10 km) či Petrohradem a Carským Selem (cca 30 km). Souběžně s vídeňsko-brněnskou železnicí ovšem vznikaly i další parostrojní tratě, zejména z Lipska do Drážďan. Obě tyto tratě byly hotové v roce 1839, obě si tak dělají nárok na titul první kontinentální dálkové parostrojní železnice. Nic to nemění na významu železniční spojnice Vídně s Brnem, která navázala na dosavadní výstavbu koněspřežných železnic a byla zárodkem budoucí husté sítě tratí v Rakousku i českých zemích. Trať do Brna byla ovšem míněna pouze jako odbočka. Hlavní trať totiž měla vést z Břeclavi na Přerov, Bohumín a dále až do haličské Věličky k solným dolům. (Nakonec fyzicky skončila v Osvětimi, protože se dostavba vlekla a v době, kdy Severní dráha císaře Ferdinanda dosáhla do Haliče, již zde vedla trať z Vratislavi a vídeňská dráha se tak na ni napojila.)
Od příjezdu prvního parního vlaku uplynulo století a 75 let
Oslava 150 let železnice, která proběhla v Břeclavi v létě 1989 byla mohutnou přehlídkou historických lokomotiv, na kterou se dodnes vzpomíná. Přestože proběhla ještě před revolucí, bylo patrné i dílčí uvolnění poměrů, přijelo na ni množství západních příznivců železnice a nechyběly ani rakouské exponáty. O čtvrt století později připravily ČD další oslavu. Její charakter je skromnější, přesto půjde o výjimečnou přehlídku železniční historie, kterou lze jen výjimečně spatřit pospolu.
Největší vadou břeclavské výstavy je téměř úplná absence zástupců československé prvorepublikové konstrukční školy. Celé období let 1918–1938 bude zastupovat pouze parní lokomotiva „Velký bejček“ 423.041 zastupující provoz na lokálkách, rychlíkový motorový vůz „Modrý šíp“ M274.004 a také rakouská lokomotiva 78.618. Společnou česko-rakouskou železniční minulost potom připomene „Hrboun“ 310.23 z roku 1911, o rok mladší lokomotiva 109.13 z rakouských historických sbírek a také stejně stará Ol12-7 z Polska, jejíž původ ovšem sahá do vídeňské lokomotivky. Poválečný vrchol československé konstrukce parních lokomotiv bude již zastoupen výrazněji než meziválečná škola prostřednictvím dvojice „Šlechtičen“ 475.101 a 179 z let 1947 a 1948, „Štokru“ 556.036 z roku 1952 a „Papouška“ 477.043. Z lokomotiv moderních trakcí představí ČD elektrickou „Bobinu“ E499.047 z roku 1957 či několik motorových „Bardotek“ T478.1 ze 60. let.
Část exponátů bude možné spatřit i na tratích jižní Moravy. Historické vlaky pojedou z Břeclavi do Starého Města (lokomotiva „Štokr“), Brna (lokomotivy „Bardotka“ a „Brejlovec“), Mikulova (rakouská lokomotiva 78.618), Znojma (lokomotiva „Papoušek“), Veselí nad Moravou (dvě lokomotivy „Bardotky“), Čejče a Zaječí (motorové vozy „Modrý šíp“ a „Kredenc“) a Lednice (lokomotiva „Velký bejček“ a motorový vůz „Věžák“).
Den železnice upomíná na Stephensona
Přestože oslava 175 let parostrojní železnice v českých zemích probíhá koncem září, skutečným výročním dnem byl již 6. červen, kdy přijel první vlak do Břeclavi, resp. 7. červenec, kdy přijel do Brna první vlak z Vídně. Datum 27. září upomíná jinou historickou událost – toho dne v roce 1825 zahájil George Stephenson provoz na železnici Stockton–Darlington. A jestliže se mohou Německo, Rakousko či Rusko trumfovat, kdo byl první v kontinentální Evropě, je jasné, že Stephensonův počin byl první parostrojní železnicí světa. Proto se stalo 27. září Dnem železnice.
