Blaník - Území bájných Blanických rytířů i vzácných lesů a mokřadů - to je chráněná krajinná oblast Blaník ve středních Čechách. Blanicko je sice nejmenší chráněnou oblastí v republice, ale ve výčtu přírodních krás s těmi většími rozhodně drží krok. Páteř CHKO tvoří masív Velkého a Malého Blaníku, z jihu na sever krajinou protéká řeka Blanice. Pro turisty je připravena naučná stezka, na které se děti mohou procvičit například v poznávání ptáků nebo rostlin a nenásilnou formou se něco dovědět o přírodě i o tom, jak ji chránit.
Ochránci přírody označují Blanicko jako prototyp středočeské krajiny. Pole, louky, lesy a malé obce tu tvoří jakousi mozaiku. I proto bylo toto území v roce 1982 vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí. „Centrem CHKO Blaník je masív Velkého a Malého Blaníku, který je zalesněný a na vrcholech se nacházejí přírodě blízké bukové a smíšené suťové lesy, které jsou i předmětem ochrany,“ uvedl botanik Martin Klaudys z CHKO Blaník.
Když se řekne Velký Blaník, většina Čechů si vzpomene na pověst o Blanických rytířích. Podle legendy spí vojsko právě tady, uvnitř veřejové skály. „Vojsko vyjede na pomoc českému národu, až bude tomuto národu nejhůř. Vydá se směrem ku Praze, vyžene ze země nepřátele a Česká země bude zachráněna,“ potvrdil ředitel Muzea Podblanicka Radovan Cáder.
Skála opředená tajemstvím ale není jedinou dominantou Velkého Blaníku. Jsou tu například zbytky keltského hradiště. A tomu, kdo na vrcholu zdolá všech 112 schodů při výstupu na rozhlednu, se naskytne romantický pohled na celou oblast. „Trošku opomíjený je Malý Blaník, je také velmi zajímavý a má neopakovatelnou atmosféru. Na vrcholu je zřícenina barokní kaple,“ prohlásil zoolog Jiří Pokorný.
Z jihu na sever krajinou protéká řeka Blanice, její hladina se při větších srážkách okamžitě zvedá. Zatímco v některých obydlených oblastech dokáže rozvodněná řeka napáchat velké škody, pro zdejší přírodu jsou záplavy doslova nezbytné. Neregulovaný tok se tu rozlévá do nivních luk. „Rostliny a stromy vyžadují čas od času vyšší hladinu vody a přísun živin, které jim řeka přináší,“ dodal Martin Klaudys.
Kdo chce vidět ohrožené druhy rostlin a živočichů, musí nazout holínky a vydat se do mokřadů. V tůňkách tu žijí zvláště chránění obojživelníci, v jejich okolí rostou vzácné rostliny, například tolie bahenní nebo rosnatka okrouhlolistá. Nechybí ani některé druhy hmyzu, třeba vážky. Tím ale výčet zajímavostí z živočišné a rostlinné říše nekončí. „Na území se vyskytují i sovy včetně naší největší - výra velkého, ale žije tu i naše nejmenší sovička - kulíšek nejmenší,“ doplnil zoolog Pokorný.
Jako průvodce teď nově slouží turistům v Blaníku naučná stezka. Děti se můžou procvičit v například v poznávání ptáků nebo rostlin a nenásilnou formou se něco dovědět o přírodě i o tom, jak ji chránit.
