Brno – Stejně jako před čtyřmi lety bude v Brně i letos na podzim bojovat o hlasy voličů 17 politických stran a seskupení. Volby ale přinesou i novinky: o primátorské křeslo se bude ucházet víc žen než v minulosti a do klání se zapojí i zcela nová politická hnutí. Na budoucí zastupitele ale čekají staré hříchy – přesun brněnského nádraží, parkování ve městě a projekt na logistické centrum Amazonu.
Z velmi silné pozice půjde do voleb brněnská ČSSD, která se pokusí obhájit své vítězství, do čela postaví svého současného primátora Romana Onderku. Pokud by strana uspěla, mohl by se stát primátorem už potřetí v řadě. Onderka sází na hospodářské výsledky města, které podle něj ukazují, že ho lidé mají proč volit. Přípravu na volby brněnským sociálním demokratům nedávno zkomplikovala změna už schválené kandidátky. Policie totiž obvinila dva politiky ze Židenic z manipulace s veřejnými zakázkami. Židenický radní Marian Hnát (ČSSD) z celobrněnské kandidátky zmizel na vlastní žádost, spolu s místostarostou Jiřím Nesibou (ČSSD) ale zatím zůstávají kandidáty pro židenickou radnici. Policie oba politiky obvinila spolu s dalšími třinácti lidmi z radnice a šesti ze soukromých firem.
Druhá nejsilnější strana současného zastupitelstva ODS svého kandidáta na primátora vybírala poměrně dlouho. Několik měsíců se o tuto pozici hlásil současný starosta Brna-středu a radní města Brna Libor Šťástka, nakonec se ale do čela kandidátky postaví téměř neznámý František Vižďa. Ten působí na Univerzitě obrany, kde od roku 1994 pracoval na Katedře matematiky a fyziky. Akademik Vižďa byl před čtyřmi lety zvolen zastupitelem města, později také radním.
TOP 09 byla v minulých volbách nováčkem, nyní se pokusí obhájit devět křesel, která její kandidáti v roce 2010 získali. Řady stávajících zastupitelů za TOP 09 ale v poslední době prořídly. Stranu opustila Petra Vítková, která založila hnutí A co Brno? Odešla i zastupitelka Irena Matonohová, která bude kandidovat za Starosty a nezávislé a Jan Levíček, který řady TOP 09 opustil už v roce 2011, půjde do voleb za vlastní hnutí SPOLU. Odcházející si vesměs stěžovali na názorovou nesvobodu. Podle předsedy brněnské buňky TOP 09 Jaroslava Kacera jde ale o běžnou obměnu. Do voleb jde strana s vizí Brna jako města pokroku a inovací.
Lidovci jsou jednou z mnoha stran, která bude v Brně usilovat o hlasy voličů s ženou v čele. Jako jedničku nasadili stávající zastupitelku v městské části Maloměřice a Obřany Kláru Liptákovou, která mimo politiku pracuje jako daňová poradkyně. Ženu do svého čela zvolili i komunisté, které povede Helena Sýkorová, která už stranu zastupuje ve stávajícím zastupitelstvu města Brna i Jihomoravského kraje.
Strana zelených by ráda na postu primátorky viděla současnou zastupitelku a místopředsedkyni strany Janu Drápalovou. Hlavní volební téma zelených bude vedle životního prostředí i doprava – strana navrhuje pro lidi s trvalým bydlištěm v Brně výrazně zlevnit předplatní jízdenku na MHD. „Díky levnější šalinkartě, ale i plánovanému posílení spojů a zlepšení jejich návazností, bude výhodnější jezdit po městě veřejnou dopravou než autem,“ slibuje si kandidátka Jana Drápalová.
Nově ANO i další hnutí
Do voleb se letos zapojí i tři nová hnutí, která chtějí roztrhnout velkou koalici sociálních a občanských demokratů. Brněnské ulice už zaplavily billboardy, které se sugestivní otázkou A co Brno? probírají například eskapády kolem projektu na distribuční centrum Amazon.
Zakladatelka hnutí Petra Vítková v městském zastupitelstvu sedí už teď, donedávna jako zastupitelka za TOP 09. „Byla tam spousta lidí, kteří vlastně neměli nic za sebou a do politiky se šli živit. My to chceme obrátit, chceme tam vtáhnout lidi, kteří pracují, podnikají,“ vysvětlila zastupitelka Petra Vítková, která nové hnutí založila s podporou brněnského milionáře Ladislava Chodáka.
Na kandidáty za nové hnutí si už ale posvítila média, upozornila na to, že se na jejich webu objevují vedle kandidátů i jména brněnských osobností, které o spojování svého jména s A co Brno? nevěděly. Hnutí to vysvětlilo tím, že jde o výsledek ankety na téma šikovní Brňané a některé z osobností z webu následně stáhlo.
„Apel vůči establishmentu je něco, co může pro voliče působit atraktivně. Je to dobře vidět i na celostátní úrovni, v posledních národních volbách.“
Lubomír Kopeček, politolog, Masarykova univerzita
Do boje o posty na brněnské radnici chce zasáhnout i do nedávna čistě satirické uskupení Žít Brno, které do voleb vyráží ve spojení s Piráty. Program hnutí má být pro Brno a o Brně. „Bezpečí, rozvoj, nápaditost, otevřenost,“ vyjmenoval některé z priorit Matěj Hollan, který do voleb půjde jako jednička na kandidátce.
Politické ambice Žít Brno přišly letos na jaře, poté, co brněnský magistrát nechal recesistům zrušit jejich profil na Facebooku s odůvodněním, že zneužili logo města. Část Brňanů to považovala za cenzuru a aktivisty ze dne na den podpořily tisíce příznivců.
Nováčkem v komunálních volbách bude na podzim taky hnutí ANO. Strana bude kandidovat ve 20 z 29 městských částí a do městského zastupitelstva. Do boje o primátorský post vyšle bývalého vrcholného manažera společnosti A.S.A. Petra Vokřála. „Pro nás bude úspěch, abychom získali tolik mandátů, aby se s námi muselo v rámci koaličních jednání počítat,“ řekl Vokřál.
V Brně žije víc než 317 tisíc voličů. Poslední komunální volby v Brně vyhrála ČSSD, za ní skončila ODS. Ve hře tehdy byla středopravá koalice občanských demokratů s lidovci a TOP09. Volební rivalové se ale nakonec rozhodli spojit síly a ČSSD utvořila s ODS velkou koalici.
Město Brno vede zastupitelstvo o 55 členech. Nejvíc zástupců, celkem 19, v něm má ČSSD, za níž následuje ODS, jež má 14 zástupců. Třetí skončila TOP 09, za kterou v zastupitelstvu usedlo 9 lidí. Zbylí zastupitelé jsou za KDU-ČSL (6), KSČM (4) a Stranu zelených (3).
Co bude muset nové zastupitelstvo vyřešit?
1. Odsun nádraží
Evergreen mezi politickými resty má v Brně jméno odsun nádraží. I to je jeden z úkolů, se kterým se budou muset vypořádat budoucí zastupitelé. Podle aktuálních propočtů by mohla být odsunutá varianta, tzv. nádraží u řeky, které preferuje současný magistrát, hotová do roku 2020.
Pokud by na stavbu nového nádraží skutečně došlo - rozhodne o tom až ministerstvo dopravy - muselo by se vedení města vypořádat s potřebami, které přesun přinese: dostavba nových tramvajových tratí, navazující infrastruktura a de facto položení základů zbrusu nové čtvrti, tzv. Jižního centra. Naopak některé politické strany, především Strana zelených, mají boj proti přesunu nádraží jako jednu ze svých priorit.
2. Parkování
Velkým brněnským tématem je i parkování. Jak vyřešit nedostatek parkovacích míst napovídá dokument Generel parkování. Vyjma parkovacích domů počítá také se zavedením rezidenčních míst pro Brňany a s výstavbou záchytných parkovišť na periferii města.
Systém P+R (Park and Ride - Zaparkuj a jeď) vychází ze zahraničí, kde lidé dojíždějící do města za prací nechají svůj vůz na parkovišti na okraji zástavby a dál pokračují hromadnou dopravou. Pokud si koupí jízdenku na MHD mohou mít celodenní parkování buď za symbolickou cenu, nebo i zcela zdarma.
3. Amazon
Svoji roli v předvolebních kampaních sehraje i projekt logistického centra firmy Amazon. Zastupitelé rozhodnutí o prodeji pozemků odkládali a odkládali, až investorovi došla trpělivost a řekl, že o stavbu v Brně už nebude usilovat. Pro některé jde o vítězství nad projektem, o který nestáli, jiní to berou jako promarněnou miliardovou investici.
Podle Stanislava Balíka z Katedry politologie Masarykovy univerzity v Brně nemůže z kauzy vytěžit žádná ze současných politických stran. „Profitovat by mohla nějaká politická síla, která nemá máslo na hlavě. Jenže strany do toho byly namočené všechny,“ uvedl už dříve Balík.
