Zatočte už s těmi cikány!

Ochránci lidských práv a bojovníci za všelijakou rovnoprávnost, včetně té rasové, jsou v hluboké defenzívě. Sotva najít argumenty v době, kdy Romové napadají s mačetami hosty v lokálech a v přesile bijí své bílé spoluobčany. Před lety jsem udělal rozhovor s romským aktivistou Ivanem Veselým a v tom interview jsme jen tak okrajově naznačili, že by časem mohla vzniknout situace, kdy se vytvoří militantní cikánské skupiny, které se začnou ozbrojovat a útočit. Bylo to varování. Vysloužili jsme si tehdy oba trestní oznámení pro šíření poplašné zprávy. Ten dobrák, který to udání tenkrát podal, by se měl dnes omluvit.

Tak dlouho se nikdo problémem nezabýval – a pokud ano, tak salónní hubou, rozdávající „hraběcí rady“ nebo naopak odpudivými nabídkami řešení, blížícímu se onomu, co nacisté nazvali tak příznačně a přízračně „konečné“ ---, až máme na krku ošklivý mazec. Ze skupiny problémové se časem stala kategorie obtížná, aby se nakonec změnila v seskupení nepřátelské. Sotva nalézt vzájemný mír, když už i příměří je, zdá se, nemožné.

Prohlašuji, že stále patřím mezi ty, kteří považují za obludnost zápalné láhve, vhazované v noci do oken bytů a domnívám se, že za něco takového se patří tvrdě trestat. Zvlášť, když se nakonec skoro vždy ukáže, že lynčující „hrdinové“ si jako oběti vybrali lidi, žijící s okolím v nijak komplikovaném vztahu. (Čímž neříkám, že by ti konkrétní, kteří vytvářejí složité mezilidské vztahy, měli být upalováni… Ku-Klux-Klan je odporný a nepřijatelný symbol a příklad.) Právě tak ovšem už dlouho žádám ty, kteří ve jménu „tolerantní všelidskosti“ kritizují své spoluobčany, že jsou vůči Romům xenofobní, aby velice pečlivě ohledávali tuto „xenofobii“; jak snadné za ní nalézt zoufalství. Žít někde v blízkosti či zcela uvnitř cikánského ghetta, to je nad lidské síly. I pro mnohé romské rodiny.

Ono brutální a vyčůrané sestěhovávání Romů do jednoho místa je lumpárna. Mazaní obchodníci s nemovitostmi vykupují jednotlivé domy, osídlené cikánskými rody, platí za ně pakatel, a pak z baráků dělají atraktivní bydlení. K tomu ovšem potřebují, aby „cikáni táhli“, tedy různými způsoby Romy vystěhují a nabídnou jim jako náhradu už dávno vytipované neatraktivní místo, které se tak mění v enklávu, která se vzhledem k tomu, jaký sociální a psychologický tlak na své obyvatele vytváří, dříve či později stane postrachem okolí.

Můžeme tisíckrát hledat příčiny a důvody vykořeněnosti podstatné části zdejších Romů, vždycky už to bude v současné době pozdě. Ten džbán je rozbitý. A zda slepitelný. Na jedné straně zoufalí Romové, kteří životu kolem sebe nerozumějí, cítí se občas zahnaní do kouta, žijí v přesvědčení, že bílým Čechům je třeba z principu nevěřit a podvést je, jak to jde (nyní už také, jak vidíme – terorizovat je, jak je možné), na straně druhé zoufalí jejich sousedé, kteří se cítí ohroženi čím dál tím více nejen na majetku, ale i na životě. A mezi kovadlinou a kladivem se zmítají ti cikáni, kteří chtějí žít zcela normálně, byť po svém, ale ani jedna z těch stran už jim to nedokáže umožnit. Ta první proto, že je všemi způsoby strhává s sebou, ta druhá tím, že začíná přistupovat na rasovou rétoriku extrémních bělokožců – už nerozlišuje. „Zatočte se všemi těmi cikány!“ volá.

Stav je to zoufalý. A nabídnout nějaké řešení zdá se být v nedohlednu. Ať se udělá cokoliv, bude to špatně. Alespoň jedni či druzí si to tak budou vykládat. Pravděpodobně obojí zúčastnění. Asi bude potřeba, bohužel, přitvrdit. Jak proti jakýmkoliv náznakům rasové nesnášenlivosti, lynče a „spravedlnosti ulice“, tak proti všemu, co nesouhlas s podobnými metodami zneužívá a schovává svoje darebáctví za akty, způsobené rasismem, či dokonce za obranu proti němu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...