Žabomyší války

Začalo to jako příjemný rozhovor o životě. "Co to jíš?" ptá se mě možná čtyřicetiletý chlapík, který sedí vedle mě v kavárně. S plnou pusou mu říkám, že to jsou beignet, takové koblihy se spoustou moučkového cukru, specialita New Orleans. Dáváme se do hovoru. Mark přijel z New Yorku na víkend na jakousi konferenci a shodou okolností je v centru New Orleans jeden z největších festivalů roku.

Sedíme v kavárně hned vedle jednoho z pódií a vychutnáváme si atmosféru. Po prvních zdvořilostních otázkách vyjde najevo, že Mark pochází z Berlína a v New Yorku se živí mimo jiné jako novinář. „To je tady vždycky tolik starých lidí?“ je jeho další otázka. Trochu překvapeně se na něj dívám a odpovídám, že ne, ale že festival je skvělý právě tím, že sem přijdou všichni. Nadšeně mu vysvětluji, jak je podle mě fajn, že se chodí bavit i starší generace, že před pódiem tančí desítky párů a nestydí se.

Mark moc nechápe. Naopak začne vyprávět, jak se mu tady zdá všechno tak venkovské, že mu vadí ta spousta venkovanů, v angličtině „rednecků“, a že tady není dost barů. Když mu doporučím nějaké oblíbené lokály, jen ohrne nos a ptá se, jestli je tady něco moderního, kam se dá jít tančit. Snaží se mi popsat svou představu, až ho zastavím otázkou: „Myslíš něco ve stylu New Yorku?“ Přikyvuje. Já se v duchu bavím. Nablýskané designové kluby, kam se chodí lidé vystavovat ve svých drahých oblečcích, přijíždějí do nich drahými auty a pijí předražené drinky? Taková je pánova představa? Nic takového v New Orleans není, protože jih není sever a New Orleans není New York.

Znovu se mu snažím mile předat své zkušenosti, že jih má svoje přednosti, že tu je opravdu zajímavý život a že si člověk New Orleans oblíbí, hlavně pokud zná jeho historii a všechno, čím si město a jeho obyvatelé v minulosti prošli. „Možná máš pravdu,“ přikyvuje nakonec, ale stejně cítím, že je jaksi znechucen představou, že někomu k životu stačí takto nudný život na americkém jihu (venkově), kde prostě není dostatek luxusu.

Mark se narodil v Berlíně, teď je v New Yorku, tedy v centru dění. Musí mít kolem sebe frmol, takový životní styl ho baví. Proč ale odsuzuje to, že někoho jiného prostě baví jiný život? Že někomu jinému vyhovuje usrkovat své pivo v obyčejném baru, kam může přijít v odrbaných džínách a triku a nikdo u vchodu nebude kontrolovat jeho „dress code“, tedy to správné oblečení? Proč jede do nového města s tím, že v něm chce najít to své?

Toto krátké sobotní setkání mě přimělo k zamyšlení, že podobné je to všude na světě. Lidé se dohadují, které město je lepší, která země je lepší, Francouzi nemají rádi Brity a naopak, Němci jsou prý studení čumáci, Američané jsou hlupáci, všechny islámské země jsou zase plné fanatických teroristů. A stejně to funguje i u nás v Česku. Nesmyslné rozepře Prahy s Brnem a Ostravou, Hradce Králové s Pardubicemi a celkově hlavního města a jeho „Pepíků“ se zbytkem republiky tzv. „vidláků“ jsou v běžné konverzaci i v médiích aktuální pořád. Proč si navzájem pořád dokazujeme, že jeden je lepší než ten druhý? A kdy si konečně uvědomíme, že každá stránka života má něco do sebe, a že lepší, než si pořád něco vyčítat, by bylo navzájem se poznávat a objevovat nové věci? Nová místa, města, ale i země? Vždyť přece to, že se člověk někde narodí, není jeho chyba, ani zásluha.

Jak říká jeden americký komik směrem k příliš hrdým americkým patriotům: „Nechápu, jak někteří Američané všude vykřikují, jak jsou nejlepší národ na světě a vytahují se před jinými se slovy, já jsem Američan! Tak takových já se ptám, cos udělal pro to, že jsi Američan? Narodil ses svojí mámě na americké půdě, to je tak akorát všechno!“

Zlatá slova a neplatí jenom pro Američany.

  • Vystoupení francouzského kvartetu autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/811/81068.jpg
  • Šachisté v restauraci v New Orleans autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/811/81065.jpg
  • Motorkáři odpočívají v centru New Orleans autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/811/81066.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...