Vzpomínky na Izrael

7) Autobusové nádraží jako Václavák – Přesto, že obdivuji, co Izraelci dokázali, jak z ničeho vybudovali svá krásná města, jak zemi zalesnili a zúrodnili, přesto i zde platí – čeho je moc, toho je příliš. Pod tento slogan přiřazuji především nové autobusové nádraží v Tel Avivu. Podle mého názoru, nádraží se tomu říká jen kvůli zmatení nepřátel. Autobusové nádraží je v tomto případě zřejmě krycí název pro nově vzniklé město, jež mnohým útočným sousedům mělo zůstat utajené.

Přijela jsem se synem autobusem z Jeruzaléma a vůz s námi projel po rampě přímo ke vchodovým dveřím, které se před námi, kteří jsme vystoupili, automaticky otevřely. Představte si, že každé izraelské město má takovéhle svoje vlastní dveře. Vstoupili jsme s vidinou, že projdeme chodbou a na druhém konci vyjdeme do telavivských ulic. Ale ouha, to, co se před námi zjevilo, bylo totálně mimo naše chápání (o orientaci nemluvě). Ocitli jsme se v 6. patře obrovského betonového monstra, které se rozkládalo na ploše asi našeho Václavského náměstí.  Uvnitř zmateně pobíhali lidé, ne nepodobní laboratorním myškám v bludišti, kde se bádá nad jejich inteligencí. Cestující v tomto labyrintu evidentně prohrávali. 

Jediné místo, kde se pohyb zastavil, bylo před informacemi. Tam se utvořila dlouhatánská fronta, která vypadala jako nějaké hodně kruté umělecké dílo - výrazy lidí odrážely pocit strachu z blížící se apokalypsy (nebo možná už přišlé). Unavení informátoři za sklem vypadali, že katastrofa se už dostavila a zůstala natrvalo. Nechtělo se nám být součástí tohoto smutného uskupení a rozhodli se, že cestu, která nás zavede ke stanovišti městských autobusů najdeme aktivně sami. Našli jsme mnohé – značkové butiky, všechny obchody světa, knižní veletrh, tělocvičny s jógou a výukou kung-fu, pizzerie, hot dogy, dráhu pro kolečkové brusle, několik divadel a kinosálů, kluziště (v horké Izraeli nevídaná záležitost) a ještě spoustu zbytečných věcí, na které jsem ihned zapomněla. 

  • Autobusové nádraží v Tel Avivu zdroj: Wikipedie
  • Jedna z dopravních ramp nádraží zdroj: Wikipedie

Zpočátku jsme byli ohromeni a velkým zaujetím jsme prozkoumávali zákoutí tohoto podivného světa. Ale po nějaké době, kdy jsme stále nevěděli, kudy se dostaneme ven, jsem přeci jenom začala být nervozní. Ale jelikož jsem byla se svým synem, já, dospělá, tudíž vševědoucí, snažila jsem se podržet výraz, že je to vše naprosto normální a že si tu vřavu strašně užíváme. K nesmírné spokojenosti adolescenta, jsme si dali několikrát pizzu, opakovaně zmrzlin, shlédli zápas kung-fu (či co to bylo), neminula nás divadelní pohádka a vrcholem všeho byly naše návštěvy exkluzivních toalet. Motali jsme se tam celé odpoledne a můj statečný úsměv začal pomalu tuhnout. 

Naštěstí, když můj syn konečně pochopil, že jsem v úzkých a smířena s tím, že zbytek života prožijeme na telavivském autobusovém nádraží, převzal velení a zřejmě díky akčním sci-fi filmům, na kterých byl přes protesty všech pedagogů odkojen, našel cestu ven. Do městského autobusu jsme nenastoupili, radostně jsme šlapali ulicemi, nad hlavou nekonečné podvečerní nebe a strašně spokojeně jsme dýchali městský vzduch.

Izraelci dokázali hodně, ale ne vše se jim opravdu povedlo.

Wikipedie – heslo: Telavivské centrální autobusové nádraží:

Nádraží bylo otevřeno až v roce 1993. Zaujímá pozemek o ploše 44 dunamů (4,4 hektaru), má několik pater a 230 000 čtverečních metrů vnitřních prostorů. Budova je předmětem odborné i laické kritiky jako zbytečně rozsáhlá, nepřehledná a špatně propojená s okolním městem. Někteří architekti dokonce navrhují jeho demolici a obnovu původního měřítka zástavby. Výstavbě nádraží totiž padlo za oběť několik bloků původní zástavby. Nedaleko odtud stávalo Staré telavivské centrální autobusové nádraží.

Nádraží v Tel Avivu bylo po dlouhou dobu vůbec největším světovým autobusovým terminálem. V roce 2010 bylo předstiženo nádražím Millennium Park Bus Depot v Dilí v Indii.

Přejt na předcházející kapitolu 6)Veřejná doprava

/Závěr 8) Masada - Mrtvé moře příští týden/ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...