Vzpomínka na Janu Sotonovou

Janu Sotonovou jsem poprvé poznal na jihlavském festivalu dokumentárního filmu. Pokud se nepletu, bylo to už v roce 2007, kdy jsme šli s kolegy zapít festivalovou cenu pro Reportéry ČT do nějaké putyky. Tedy, nevěděl jsem ani, že je to Jana, natož Sotonová. Kdosi prostě přivedl k našemu stolu nenápadnou, usměvavou, štíhlou dívku, které bylo něco přes dvacet, musela být ještě studentka a zřejmě jí připadalo nevhodné vstupovat do debaty generačně starších a zkušených kolegů. Tak jen způsobně seděla, mlčela a hezky se na všechny usmívala. V jejích očích to ale jiskřilo zájmem, ne snad o nás, probůh, ale o naši práci, o řemeslo, o kterém jsme přemítali a vášnivě se přeli pod dojmem piva a možná i jejích povzbudivých úsměvů.

Po nějaké době se začala objevovat v redakci, dokonce ve střižně, kam ji přivedl kolega, který snad vedl její bakalářku, ale zřejmě už v tom bylo i něco jiného, po čem jsem nijak nepátral, takové věci se prostě dějí. Byla pořád taková tichá, usměvavá, skoro nesmělá, což ovšem byla jen maska navenek, jak jsem zjistil později, ve skutečnosti v sobě skrývala i výbušný temperament, ale hlavně odhodlání a výdrž.  

Leccos z toho jsem pochopil, když mě jednoho dne přišla požádat o práci. Dělala tehdy v Lidových novinách a nebyla tam spokojená, ačkoli měla stálý, slušně placený flek, chtěla si zkusit televizi a rovnýma nohama hned publicistiku. Vypadala najednou úplně jinak, než na našich předchozích letmých setkáních, zdvořilá pukrlata byla tatam, byla najednou smělá, rozhodná a přímočaře sebevědomá. Na kluka ostříhané vlasy, pod ofinou modré oči, štíhlá a pružná s dlouhýma nohama. Elegantní mladá dáma.  

Ale i přes veškeré její ženské kouzlo jsem se jí snažil od nástupu k nám odradit, nechtěl jsem si vzít na svědomí, že to nevyjde a ona přijde o práci a utrpí trvalý úraz na sebevědomí. Přece jen měla za sebou málo novinářských zkušeností, s televizí žádné a chtělo by to jít na zaučenou nejdřív do zpravodajství, kde by si mohla postupně brousit ostruhy. Takhle si stavěla laťku hned na osobní rekord, což zvládne málokdo. Barvitě jsem popisoval nástrahy, které na ni čekají, především to, že si jako externistka možná dlouho nevydělá ani na slanou vodu, protože bude trvat, než se něco naučí a já jí odvysílám reportáž, za kterou dostane zaplaceno. Řekla, že si to rozmyslí a s tím jsme se rozloučili. Myslel jsem, že se už neozve. Proto mě překvapilo, když ani ne za hodinu pípla esemeska, že to teda bere se vším všudy, že to zkusí, že nastoupí hned, jak dá výpověď v novinách.  

Tak v roce 2011 přišla Jana Sotonová do našeho pořadu, byla tam samozřejmě nejmladší. Začátky nebyly žádný med, pro nás pro oba, ale vždycky jsem musel obdivovat její výdrž, zarputilost, odhodlání nikdy to nevzdat. Myslím, že tu práci milovala, bez toho by všechny ty nástrahy - včetně místy dost nevybíravých připomínek dramaturga - nevydržela. Odvysílala řadu pěkných reportáží a ta o malém autistickém človíčkovi, kterého šoupli do ústavu k dospělým, z nich byla možná nejzáslužnější. Každopádně byla nejdojemnější a zlomila srdce nejen mně, ale i lhostejným úředníkům, takže jeho situaci začali díky Janiným reportážím řešit. Měla před sebou spoustu skvělých příběhů a kauz, které už bohužel nenatočí, což je škoda pro nás pro všechny, protože mohlo být na světě trochu lépe.  

Ačkoli jsem jí to nikdy neřekl, což je mi dnes strašně líto, měl jsem ji moc rád, vážil jsem si jí, nikdy na ní nezapomenu. Asi jako každý, kdo ji znal. Čest její památce!

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...