Vše francouzské musí pryč

Turci mají poměrně typickou vlastnost. Nevím, jestli se ji učí od svých politiků, kteří v ní vynikají, anebo je to jejich přirozenou součástí, ale když se naštvou, pak všude okolo chrlí oheň. Aneb nadávají, vyhrožují, malují ty nejhorší scénáře, a kdyby mohli, tak snad vyhlásí válku. Momentálně ji symbolicky vyhlásili Francii, jak jsem psala už minule. To jsem se ale domnívala, že jejich rozzlobené řeči skončí stejně jako vždy – tichem po pěšině. Vyhrožovalo se embargy a přerušením obchodu atd. Podle předchozích zkušeností jsem si ale říkala, že zřejmě k ničemu zásadnímu nakonec nedojde a vše pomalu vyšumí. Jenže ono to tak úplně není.

Turecký ministr obchodu sice oznámil, že obchodní styky nijak výrazně omezeny nebudou, protože vzájemný obchod naopak pěkně vzkvétá. Do svých rukou se ale rozhodli vzít spravedlnost jiní. Nejprve se objevila zpráva, že starosta Ankary ruší objednávku elektrických vozů francouzské firmy Renault. Zanedlouho přišla podobná zpráva: podobnou objednávku ruší také turecký premiér. Turecká firma, která vyhrála výběrové řízení na obnovu vozového parku pro premiérův úřad, počítala se zakoupením 130 vozů značky Renault. Na premiérovu žádost ale objednávku změnila a premiérovi úředníci budou nově jezdit ve Fordech. Alespoň někdo přece musí ukázat Francouzům, co jsou zač. To, že auta s francouzskou značkou jsou v podstatě turecký výrobek, protože pochází z tureckých továren, je podle chytrých hlav ministrů zřejmě věc jiná a zanedbatelná. „Zatímco politici ruší objednávky aut Renaultu, vlastně tím trestají své lidi a práci domácích výrobců součástek. Premiér uklidňoval, že bojkot bude proti francouzské vládě a ne proti francouzskému lidu, teď se ale ukazuje, že kampaň míří i proti samotným Turkům,“ podotýkají turečtí novináři.

To, že zuří politici (jen pro připomenutí kvůli tomu, že Francie odhlasovala zákon o popírání genocidy, tedy i arménské genocidy, na které se měli podílet osmanští Turci, což ovšem Turecko odmítá) je celkem pochopitelné. Že budou ale takovými vlastenci a zastánci státního názoru třeba kuchaři, to už stojí za pozastavení. Turecká novinářka Gila Benmayorová například ve svém sloupku zmiňuje jednoho známého šéfkuchaře, který prohlásil, že i když se jeho práce mnohokrát inspirovala francouzskou kuchyní, měli by teď jeho kolegové tuto zemi bojkotovat. Konec francouzské kuchyni, omáčkám, masíčkům a výrobním postupům! Turecká federace kuchařů vydala prohlášení, že nebude nadále kupovat francouzské výrobky. Od stejné novinářky pochází také informace o tom, že kvůli francouzsko-tureckým sporům se zřejmě změní nejeden název restaurace. Přítomnost francouzštiny v Turecku je celkem běžná, i samotná turečtina převzala z francouzštiny několik slov, takže ani názvy restaurací nejsou výjimkou. Jedna z istanbulských rybáren s 22letou tradicí dodnes známá jako „Le Pecheur“ (rybář) oznámila, že v reakci na rozhodnutí francouzských zákonodárců změní svůj název na turecký Balikci (také rybář).

Turecko a Francie měly k sobě přitom kulturně v minulosti velmi blízko. V Istanbulu stálo několik škol, které vyučovalo výhradně ve francouzštině a dodnes jsou tyto školy – lycea v provozu. Francouzština bývala v Turecku jazykem intelektuálů a bývala mnohem rozšířenější než dnes populární angličtina. Lidé z těchto kruhů ostatně věří, že protifrancouzská nálada v Turecku je jen dočasná a velmi rychle přejde. Možná. Ovšem jen do té doby, než se objeví další zásadní spor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...