Víra na americký způsob

Chodit v Americe do kostela je trošku něco jiného než u nás v Česku. Za prvé se člověk jako cizinec musí zorientovat v množství církví, které se v každém větším městě objevují na každém rohu. Většina z nich je protestantská, ale jeden aby se v tom vyznal - jsou tu anglikáni, baptisti, luteráni, metodisti a mnozí další. Protestantů je ve Spojených státech 50 procent. Katolíků skoro 25 procent. Znamená to tedy, že 75 procent Američanů se hlásí ke křesťanství.

A znamená to taky, že jsou Američané velmi nábožensky založení. Vždyť přece na každé dolarové bankovce je natištěné „In God we trust“, čili „Věříme v Boha“ a téměř každý proslov amerického politika končí zvoláním „God bless America!“, aneb „Bůh ochraňuj Ameriku“. To jsou ale jen vnější postřehy. Mnohem zajímavější jsou ty konkrétní zážitky, kdy se člověk vydá přímo na mši a zjistí, že náboženství tu má mnoho podob.

Když jsem přijela do Spojených států poprvé, vydaly jsme se společně s českými kamarádkami do protestantského kostela v univerzitním kampusu. Byl to takový malý kostelík, kde se všichni navzájem znali. Došlo nám to proto, že nás pozorovali jako exoty. Po mši se na naši čtveřici někteří věřící vrhli s kopou otázek: odkud jsme, ať si s nimi dáme kávu a buchtu a hlavně ať přijdeme zas. Už jsme nepřišly. Možná nás vyděsila ta jejich přílišná starost a snaha o navázání kontaktu. A přesně tohle je jednou z priorit amerických farností. Kostely a společenství v nich jsou pro mnohé náhražkou širší rodiny. Lidé hledají v církevních komunitách přátele, snaží se jejich prostřednictvím pomáhat potřebným, jako by si tím nahrazovali starost o své rodiče, kteří často žijí na opačném konci země.

Kostely jsou samozřejmě vzhledem k poměrně krátké historii USA většinou moderní. Připomínají spíš kulturní stánky určené koncertům a divadelním představením. Vše je tady taky perfektně zorganizované, až má člověk pocit, že je součástí právě takového režírovaného divadla. To je pro změnu zážitek z katolické katedrály. Po vstupu do kostela vás uvítá důchodce v obleku s logem kostela, hned vás napomíná, abyste popošel ode dveří a nebránil tak dalším lidem ve vstupu. Člověk tzv. nafasuje modlitební knížku a to už ho od mikrofonu u oltáře nabádá skoro operní pěvkyně ke zpěvu kostelních písní. Zpěvačka předzpívá profesionálním hlasem, věřící se poslušně přidávají. Při sbírce, která je součástí každé mše, se peníze dávají nejdříve do obálky, až potom do proutěného košíčku, který vám pod nos dávají další důchodci ve stejných oblecích s logem kostela. Komu je co potom, kdo vhodil 1 nebo 100 dolarů. I takové částky lidé darují. Jsou totiž na většině míst jediným zdrojem financování farností. V Americe se řídí heslem: chcete kostel, tak si na něj vyberte!

Stejným heslem se ovšem řídí kněz a kostel v případě, že po něm chce věřící obstarání obřadu, ať už je to svatba, pohřeb nebo křest dítěte. Má americká kamarádka, katolička, chce mít svatební obřad v kostele. Ani ve snu jí ale nenapadlo, že kostel, který si pro svatbu vybrala, po ní bude chtít 1800 dolarů, v přepočtu asi 36 000 korun. Nechodí do něj totiž pravidelně, kostely střídá. Kdyby byla členkou farnosti, zaplatila by jen 300 dolarů, tedy asi 6000 korun. Víra, nevíra  -  Bůh, nebůh. Taková jsou pravidla hry. Takže to nakonec vypadá, že její svatba bude někde na úřadě. Většina Američanů nad tím ale tolik nepřemýšlí, zkrátka zaplatí. Takový je systém. Jen se mi zdá, že se z něj jaksi vytrácí ta podstata víry, náboženství a církve, a zůstává jen to povrchní.

Každý den mě život v Americe přesvědčuje o tom, že všechno je tady tvrdý byznys. Začíná to nemocnicemi, zubaři nebo školstvím a končí kostely. Vždyť i na některých svatostáncích tady blikají neonové reklamy s názvem kostela, které se zas tak moc neliší od neonů, které lákají zákazníky do barů, hospod a restaurací.

  • Kostel s neonovou reklamou v New Orleans autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/608/60714.jpg
  • Katedrála sv. Ludvíka v New Orleans autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/608/60715.jpg
  • Kříž u americké dálnice autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/608/60717.jpg
  • Kostel s neonovou reklamou autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/608/60711.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...