V Turecku si teď Francouzi dovolenou moc neužijí

„To jsou Francouzi?“ ptá se na trhu svého kolegy asi čtyřicetiletý chlapík s cigaretou v puse. „Jo, jo, to jsou ti od Sarkozyho, měli bychom je všechny bojkotovat,“ odpovídá ve vtipu prodavač spodního prádla. Myslel to opravdu jako legraci? Něco mi říká, že v tomhle případě je za uštěpačnou poznámkou i trocha pravdy. Francouzští zákazníci a turisté si to v těchto dnech v Turecku lidově řečeno vyžerou. Ve Francii totiž prošel zákon, podle kterého bude nelegální zpochybňovat genocidu, včetně arménské, za kterou stojí osmanští Turci. A původně politická roztržka mezi Francií a Tureckem nenechala klidné ani obyčejné Turky.

Za popírání genocidy bude ve Francii nově hrozit trest ročního vězení a pokuty v přepočtu více než milionu korun. V Turecku je téma arménské genocidy téměř tabu. Moc se o něm nemluví, obzvlášť ne s nějakým Evropanem, který přijede do země na návštěvu a místní Turky začne poučovat o tom, jaká zvěrstva mají na svědomí, což z vlastní zkušenosti vím, že se stává velmi často. Jakýsi nadřazený postoj nás Evropanů, že Turci jsou přece jen ten zvláštně výbojný národ, který se navíc rozmáhá všude kolem nás, není neobvyklý. Samotní Turci jsou, jak známo, národem silně nacionalisticky zaměřeným, a i v citlivých historických otázkách stojí téměř za každou cenu na straně oficiálního výkladu. Odkud jinak by totiž pramenilo jejich urputné popírání toho, čeho se jejich předci na arménském obyvatelstvu dopustili? Ve školách se o tomto tématu mluví jen málo, a pokud, jsou události z roku 1915 hlavně součástí výkladu o 1. světové válce. Vlastně i turečtí politici, kteří proti rozhodnutí francouzských zákonodárců hlasitě protestují, vycházejí z tezí tureckých historiků. Nikdo v Turecku nepopírá, že mnoho Arménů bylo po roce 1915 zabito, to je nezpochybnitelný fakt. To, kvůli čemu probíhá už léta diskuze, se točí okolo toho, zda toto zabíjení bylo předem plánované, a může se tedy nazývat genocidou, nebo šlo o válečné oběti. Turci každopádně podporují tezi, že nešlo o snahu o vyhlazení křesťanského národa. Připouštějí, že v událostech z roku 1915 stála pomsta – arménské vojenské jednotky se totiž údajně v jedné z důležitých bitev 1. světové války přidaly na stranu ruského nepřítele a pomohly tak porážce osmanského vojska. A za to měly být potrestáni. Zabíjeni byli však všichni – včetně žen a dětí. Kdo čeká, že se tady dozví jednoznačnou odpověď, čeká marně. Mnohdy si události, nazývané arménskou genocidou, netroufají soudit ani historici.

Podle arménské strany zemřelo tehdy na území Osmanské říše okolo milionu a půl lidí, turečtí historici tvrdí, že to bylo mnohem méně – okolo 500 000 lidí. Existují fotografie tzv. masových hrobů i toho, jak byly tisíce lidí deportovány do sběrných táborů. Upřímně myslím, že Turci (i jejich státníci) by byli ochotni znovu téma otevřít v odborné diskuzi, co jim ale podle mých postřehů vadí nejvíce, je to, že téma se stalo ústředním a celkem zneužívaným po celém světě. Vždyť i teď se Turci brání tím, že zákon ve Francii vznikl zřejmě kvůli blížícím se prezidentským volbám. Všeobecně se ví, že půlmilionová arménská menšina žijící ve Francii přepočtena na volební hlasy není zase tak malé číslo.

Bouřlivá reakce Turků a hlavně politiků se dala čekat. Premiér Erdogan na adresu zákona prohlásil, že je rasistický a diskriminační, a řekl, že je pro jeho vládu neplatný. V médiích se spekuluje o tom, zda by byl zatčen i premiér, pokud by toto téma při jeho návštěvě padlo – jeho názor na věc je totiž jasný. Pokud k nějaké návštěvě vůbec dojde, Erdogan totiž řekl, že pokud zákon podepíše francouzský prezident Sarkozy, už se možná nikdy do jeho země nepodívá. Turecko hrozí také sankcemi a přerušením diplomatických styků. Všechno to ale vyznívá spíš jako takové teatrální zastrašování, ze kterého ve výsledku nic moc nebude. Turecko a Francie spolu potřebují komunikovat už jen kvůli společným evropským zájmům. Vždyť francouzská a turecká diplomacie si nebyly blízké ani dosud. Ankara nemůže už delší dobu Paříži zapomenout hlavně to, že nepodporuje plné členství Turecka v Evropské unii. Teď se jejich vztah zřejmě jenom trošku víc zamotá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...