Úsvit dronů

Co je dron? V užším smyslu slova je to bezpilotní letoun. Co dron dělá? Zabijí teroristy. Ale ne, droni létají vysoko, nebuďme proto tak přízemní a přestaňme už konečně přemýšlet o dronech pouze ve spojení s tzv. „targeted killing“, česky „cíleným zabíjením“. Droni jsou budoucnost, kterou žijeme již dnes, budoucnost, která ovlivní naše životy víc, než by si většina z nás troufla odhadnout.

Dron je létající platforma, která může transportovat materiál nebo nést nástroje či senzory. Může jej na dálku řídit člověk nebo může používat vlastního autopilota, popřípadě umělou inteligenci. Droni také mohou při své činnosti spolupracovat a při tom, laicky řečeno, myslet kolektivně, byť to je dnes stále spíše otázkou dalšího vývoje. Pokud bych si měl vzít inspiraci ze sci-fi Star Trek, pak bych v originálním znění pravil, že dron je zde „To boldly go where no man has gone before.“

Dobrý sluha, zlý pán

Dron totiž má, jak říkají mluvčí anglického jazyka milující vršení slov začínajících stejným písmenem, dělat práci, která je „dirty, dull or dangerous“. Jinými slovy, dron je zde od toho, aby dělal za člověka špinavou, unavující nebo nebezpečnou činnost. Bojovým jednotkám přinese přes nepřátelské území proviant, aniž by byl ohrožen pilot, filmařům natočí scénu z ptačí perspektivy, archeologům udělá 3D mapu naleziště, hasičům poví, kam se v lese šíří požár, policistům najde pohřešovanou osobu…

Na druhou stranu ale může raketa vypuštěná dronem zabít nevinné civilisty, dron může být zneužit teroristy a stejně tak poslouží k pašování drog přes jinak dobře střeženou hranici. Je to doslova dar z nebes pro bulvární média a průmyslovou špionáž. V neposlední řadě pak velký bratr dostane do rukou další nástroj pro nezvaný vstup do vašeho soukromí a což teprve kdyby si inteligentní dron začal z jakéhokoliv důvodu dělat, co se mu zlíbí…

Kreativitě se meze nekladou

Dron poskytuje rozšíření lidského vnímání stejně dobře, jako je prostředkem umožňujícím zvýšení dosahu akcí lidského těla a mysli. Operátor sedící v teplé místnosti na základně ve Spojených státech se tak podívá do afghánských hor po teroristech, vědec zase nahlédne do kráteru aktivní sopky. Píši zde o létajících dronech, ale nepouštějme ze zřetele, že existují i droni plovoucí a podvodní a pak nejrůznější pozemní droni či, lépe řečeno, droidi. Pár zde odkázaných videí snad jako ochutnávka postačí.

Nástroj budoucnosti

Dronní průmysl roste raketovým tempem a droni se stávají globální záležitostí. Od vysoce efektivních, drahých a specializovaných strojů se těžiště vývoje začíná přesouvat do sféry méně špičkových, ale také levnějších a šířeji použitelných dronů, kteří již nebudou jen výsadou armád velmocí a jejich soukromých kontraktorů. Jsou menší, chytřejší, spolupracují a je jich čím dál víc.

Nemá smysl drony zakazovat, protože pokrok si cestu najde. Jde „jen“ o to postarat se, aby nám nezdivočeli, třeba podobně jako bezpečnostní kamerové systémy. Aby měli občan a vláda kontrolu, co jejich robotický sluha dělá. Tajná dronní základna USA v Saúdské Arábii je jen špičkou rychle rostoucího ledovce, který stojí za to bedlivě sledovat, což ostatně nejen na stránkách tohoto blogu hodlám v budoucnu také činit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...