Univerziáda a turecký cirit

Turecko hostilo univerziádu, mezinárodní sportovní událost vysokoškolských studentů. Město Erzurum na východě země se do posledních okamžiků bálo nedostatku sněhu. Sníh se nakonec dostavil a nutno říct, že s ním i výpadky proudu a další komplikace. Turecko hrdě nasadilo do soutěže studentské týmy připravené porvat se o medaile, ale hned první zápas byl pro ně spíš ostudou.

Shodou okolností byl tím prvním zápasem hokej a Turci prohráli s Českou republikou 16:0. Ještě horší nářez dostali od Rusů. Komentáře hrdých Turků se nesou ve znamení velkého zklamání a potupy. Já osobně ale mladým Turkům fandím. Hrát hokej nebo krasobruslit v zemi, kde pomalu neznají zimní stadion, kde není tradice tohoto sportu a nemá ho kdo učit a předávat, není jednoduché.

A tak jsem se protentokrát rozhodla podívat se na jeden tradiční turecký sport, na který se už málem zapomnělo, a který se teď díky univerziádě opět dostal mezi lidi. To, co předvádějí Turci během tradičního jezdeckého sportu cirit, by určitě naopak nám středoevropanům nebylo tolik blízké. Místní muži, kteří se ciritu často věnují už od dětství, ukazovali každý den stovkám přihlížejících, čím vyplňují lidé v tomto regionu už po staletí svůj volný čas. Historie tohoto sportu, nebo spíše hry, totiž sahá až někam do 11. století, kdy Turci začali obsazovat území dnešního Turecka. A právě Erzurum je jedním z posledních míst, kde se tato tradice udržela a kde ji lidé uchovávají živou.

O co jde? Zjednodušeně řečeno v ciritu proti sobě hrají dvě skupiny mužů. Navzájem si dokazují své jezdecké i bojové schopnosti, které byly důležité hlavně v minulosti. Tehdy byl považován cirit za tzv. válečnou hru. Každý muž má totiž v ruce zhruba metrovou dřevěnou tyč a jeho úkolem je zasáhnout muže z druhého týmu. Zároveň si musí dávat pozor, aby nebyl zasažen svým protivníkem. Závody v jízdě na koni, v jeho ovládání a také v přesnosti zásahu tyčí, vyžadují trénink, koncentraci a přesnost. Ti nejlepší profesionálové na koni údajně provádějí nejrůznější akrobatické zásahy. Vyhrává tým, který zasáhl více protihráčů.

Nejdůležitější je přitom podle hráčů jejich vztah s koněm. „Můj kůň pozná můj hlas, automaticky přijde na zavolání ke mně. Taky se například urazí, když se věnuji v jeho přítomnosti jiným koním. Sám najde i můj dům, když se vracíme ze cvičiště, a to je vzdálený sedm kilometrů,“ popisuje v tureckých novinách jeden ze závodníků Necdet Aydogan. Právě kůň býval pro Turky vždy nejdůležitější zvíře. Na koně spoléhali ještě jako nomádi při svých putováních po stepích Střední Asie, ale koně jako svá nejvěrnější a nejpotřebnější zvířata s sebou přivedli i do Anatolie. Populárním se sport stal hlavně za časů Osmanské říše, kdy mezi hráče ciritu patřilo i několik sultánů. Dnes cirit provozuje jen několik jezdeckých klubů, je jich ale dostatek na pořádání národní soutěže.

Je jasné, kdo by na univerziádě vyhrál v tomto sportu, pokud by byl v soutěži. Češi ani Rusové by to nebyli. Ti jsou zvyklí místo jízdy na koni klouzat se na ledu. Mimochodem, hokej se do Turecka dostal až v osmdesátých letech. A první oficiální zápas mezi týmy Ankary a Istanbulu se odehrál v roce 1988. A tak se možná obrovským prohrám tureckých studentských hokejových týmů není co divit. V podmínkách, které mají, totiž dělají, co můžou.

  • Turecký národní sport cirit autor: http://www.erzurumweb.com/css_js/cirit/cirit-4.jpg, zdroj: http://www.erzurumweb.com/css_js/cirit/cirit-4.jpg http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2303/230263.jpg
  • Český lyžař Adam Zika na univerziádě v Erzurumu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2303/230251.jpg
  • Závěrečný ceremoniál univerziády v Erzurumu autor: erzurumweb.com, zdroj: erzurumweb.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2303/230254.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 22 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...