Muži jsou křehcí, tvrdí Jan Burian v titulu svého nového dvojalba. Rovnou řekněme, že vynikajícího. Burian vždycky pohlížel úkosem od svého piana na návštěvníky koncertů. Jakoby očekával, trochu i s obavami, co řeknou jeho věčné ironii. Už v dobách s Jiřím Dědečkem, sólově pak o to více. Daří se mu dlouhodobě vykřesávat z jednoduchého doprovodu a přehledných, lehce přicházejících vtipných povídánek vynikající celek. Tedy lehkých a přehledných, právě to se nám může zdát, ale až pak. On je první.
Ucho Svobody: Křehcí muži a rychlokvašky
Minule se staral o ženské duše, tentokrát se věnuje mužským komplexům. Podtitul alba je Dvacet jedna příběhů o mužské nedokonalosti. Je jich podstatně víc, tvrdí, ale na všechny se dostat nemohlo. A tak posloucháme příběhy spolužáků, kteří se oženili s matkami, o rebelovi na malém městě, Petrovi, co žije jen na zkoušku, Sváťovi lháři, Václavovi, co plešatí uvnitř hlavy nebo o třech kamarádech. S instrumentací písniček pomohl Burianův syn Jiří natolik současně, že novinka boduje i na Rádiu 1.
Ve všem tom snažení písničkářů, kde jeden je přebásnivý a čarotvorný, druhý popisný až hrůza a většina ostatních zmizela v propadlišti dějin, je Burianova novinka Muži jsou křehcí jedna velká radost. Kterou si užijete víc a víc s každým dalším poslechem.
A na závěr mého dnešního Ucha mi dovolte ještě jednu zelenou poznámku. Osudy Klokanů v první lize mi připadají tak nějak příliš analogické osudům Zelených ve vládě. Oba, podporování nadšeným publikem, které už dlouho hledá slušnost, nezatíženost minulými aférami, prostě sportovního ducha, vystoupali až k samému vrcholu. Vršovická Bohemka vletěla do první ligy, Zelení mají hned ministry, poslance, kdekoho. A jdou do toho skutečně, zdá se, se vší slušností a také nezkušeností. Právě ta těm prvním přináší stále jistější místo u dna tabulky a hrozbu sestupu, těm druhým rozpory těch, kteří tak nějak neunášejí obecnou slávu a odlesk moci.
Je tu přece ale jen jeden rozdíl. Z Bohemky zatím žádný nesoulad neproniká, to Zelení jsou hlasitější. Statečný literární kritik a hlasitý funkcionář Stropnický ml. zaštítěn Jihočeskou matkou volají po odstoupení muže, jenž je do vlády donesl. Což je totéž, jako kdyby uklízeč spolu s bufetářkou na Bohemce volali po odstoupení trenéra. Snad se brzy vzpamatují.