Ticho po Ukrajině aneb Na co čekáme?

Přes všechny diplomatické a zákulisní snahy si Putin bere z Ukrajiny čím dál více. Bezprecedentní anexe území jiného státu členem Rady bezpečnosti OSN je již světovým společenstvím de facto uznána. Krym je zapomenut. Nezapomněla při tom Evropa a ČR však i na něco dalšího? Třeba na sebe?

Ač fyzicky mlád, jeden moment si z posledních dnů komunistického režimu v Československu pamatuji jasně. Stojím u okna, držím se ústředního topení a snažím se napnout co nejvíce špičky nohou tak, abych lépe viděl na bojová vozidla pěchoty, co nám pomalu popojíždějí jedno za druhým před domem. Byl rok 1989 a Vojska ministerstva vnitra, co u nás na vesnici měla v zámku základnu, se přesunovala do Prahy. Kdyby náhodou…

Pozornost, kterou jsem o řadu let později začal věnovat všelijakým obrněncům, jak se valí tu Irákem, tu Sýrií či Libyí, mne již neopustila. Jejich lomoz, váha a tupá síla v sobě nesou jakési absolutní poselství. Je totiž jedno, jaká zaznívá z Bruselu, Washingtonu, Moskvy či jiného mocenského centra světa rétorika. Jak se kdo poplácává po ramenou, že světu přinesl mír. Ten pásák venku to vidí jinak.

Ruští vojáci na Krymu
Zdroj: ČTK/AP/Pavel Golovkin

Jímá mne hrůza, když slyším slova amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, když říká, že donutí Rusko zodpovídat se za své chování z 19. století nástroji století jednadvacátého. To hodlá příslušníky speciálních jednotek ruské armády utweetovat k smrti? Napadlo jej vůbec, že ruská tanková brigáda nemá hashtag? Evropská unie je na tom v těchto kritických momentech podobně. V hlavě mi utkvěla slova Alexandera Duleby ze Slovenské společnosti pro zahraniční politiku, který pravil, že Unie tak dlouho "facilitovala„ jednání mezi Janukovyčem a ukrajinskou opozicí, až vyfacilitovala přes 100 mrtvých. Je totiž úplně jedno, jak jsou lidé v Bruselu “smart„ či “clever", zda si berou na jednání červenou kravatu, protože hodlají tvrdě bránit svůj postoj… Jediné, co by nás mělo v této době zajímat, je, čí vlajka vlaje nad ukrajinskými městy.

Na východ Ukrajiny dorazila obrněná vozidla s ruskými vlajkami
Zdroj: Evgeniy Maloletka/ČTK/AP

Ani česká společnost na tom není o mnoho lépe. Sice je pravda, že dění na Ukrajině je v ČR nejsledovanějším zahraničně-politickým děním za přinejmenším posledních 10 let a zájem o ně jeví 64 % lidí, avšak stále mám pocit, že události evokující fatální léta české historie - roky 1938 a 1968 - by v nás měly vyvolat silnější odezvu. Území suverénního státu je trháno na kusy cizí mocností a v Čechách to přivede do ulic jen stovky lidí. Přijde mi, že když se řešilo Kosovo, byl řev na internetových diskuzních fórech větší. Pravda, na rozdíl od vyhlídky na skutečně nezávislou Ukrajinu tehdy Rusko samostatné Kosovo nechtělo… Tak na co budeme čekat? Až nám „zelení mužíčci“ také přivezou ukázat pár kousků obrněné techniky? To už je nám všechno putna?

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...