Těžký život strážců čistoty voleb

(Poznámka úvodem: Tento blog jsem dopsal těsně před tím, než Ústavní soud vydal svoje rozhodnutí o volbách. Pokud můj text obsahuje některé souvislosti, pak jsou náhodné a nechtěné.) Předvolební horečka stoupá nejen u nás, ale i v sousedním Německu, kde řádné volby do spolkového sněmu proběhnou dva týdny před těmi českými předčasnými. V neděli se tady volilo ve třech spolkových zemích, přičemž zemské volby tu bývají jakýmsi lakmusovým papírkem okamžitých voličských nálad. Hodnocení výsledků přenechávám erudovaným politickým komentátorům.

Zaujala mne však mediální zápletka, která se v souvislosti s volbami v Sársku, Duryňsku a Sasku přihodila. Kdosi tu ještě před uzavřením volebních místností zveřejnil prostřednictvím sociální sítě Twitter volební prognózy, přestože to zákon zakazuje. Jednalo se o výsledky tzv. exit polls, volebních průzkumů, při nichž se agentury zkoumající veřejné mínění ptají na názor voličů bezprostředně poté, co odevzdali svůj hlas.

Na veřejnost se výsledky dostaly před pátou hodinou odpolední, tedy více než hodinu před uzavřením volebních místností, což by teoreticky mohlo ovlivnit chování zbytku nerozhodnutých voličů. Jedním ze dvou zdrojů, kterým data do Twitteru prolákla, byl účet předsedy městské organizace CDU v Radebeulu Patricka Rudolpha, který však tvrdí, že na Twitter nic nedával a okamžitě svůj účet zrušil.

Nechci zde opakovat informace ČTK o obavách německých politiků, kteří se bojí, aby se něco podobného nestalo při spolkových volbách 27. září. Podobný úlet by totiž mohl ohrozit regulérnost voleb a dát do ruky zbraň těm, kteří by je chtěli zneplatnit.

Také u nás platí pravidlo, že výsledky exit polls se mohou zveřejňovat až poté, co se zavřou volební místnosti. Také u nás by se teoreticky mohlo stát, že některá data uniknou. Agentury, které volební prognózy zpracovávají, obvykle v předstihu informují o výsledcích štáby politických stran a také televizní stanice, aby si včas mohly připravit infografiku do vysílání.

Zatím s tím nebyl problém, vedení redakcí i stranické centrály pravidla vždy dodržely, možnosti jejich porušení ze strany jednotlivce byly dříve dost omezené. To se však změnilo s příchodem blogů a sociálních sítí. Zvláště, když obsah jejich komunikace monitorují tzv. velká média, která jej pak umístí do svého zpravodajství, jak se to stalo v Německu, kde se široká veřejnost k výsledkům dostávala přes internetový Spiegel online.

Strážci voleb v Německu se teď přou o to, zda předčasné zveřejnění prognóz mohlo či nemohlo ovlivnit konečné výsledky volebního klání. Zatím to vypadá tak, že z tohoto komára nikdo velblouda dělat nechce – na rozdíl od české scény, ve které se političtí oponenti snaží využít proti sobě každou záminku (vzpomeňme jen na aféru s volbou brněnské senátorky Lastovecké před jedenácti lety).

Právě proto, že předvolební atmosféra je u nás tak rozjitřená, bude zajímavé sledovat, jak dopadne dodržování volebního zákona nejen u volebních, ale i předvolebních průzkumů, které mají třídenní moratorium před otevřením volebních místností. Viz § 16, odst. 3 zákona č. 247/1995, který praví: "V době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Parlamentu České republiky a končící ukončením hlasování nesmějí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních a volebních průzkumů."

Když „žádným způsobem“, tak žádným způsobem, ani na internetu, ani na blogu, ani v sociálních sítích Facebook či Twitter. Jsem zvědav, jak se dodržení tohoto zákona uhlídá. Samozřejmě, nejlepší by bylo uzavřít kohoutky již u zdroje, jenomže – jak je u nás zvykem – ty nebývají příliš těsně.

Strážci čistoty voleb to s internetem nebudou mít lehké.

  • Logo Twitteru zdroj: www.ausregistry.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/891/89092.jpg
  • Zemské volby v Sasku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1082/108104.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...