Téma viny alias Pistorius

„Oscar Pistorius se zprošťuje obžaloby z úmyslné vraždy, je ale vinen ze zabittí Reevy Steenkampové,“ prohlásila minulý pátek jihoafrická soudkyně Thokozile Masipaová. Jediná věta v ostře sledovaném procesu století ale od té doby nedá spát médiím, právním expertům i veřejnosti. Verdikt vynesený doslova v záři reflektorů, proces totiž vůbec poprvé v historii Jihoafrické republiky mohly televizní stanice vysílat živě, tedy přímo ze soudní síně, rozpoutal vášnivou diskusi. A také odsouzení šestašedesátileté dámy v černém taláru, na rozdíl od samotného hlavního aktéra celé kauzy.

Skandální rozsudek?
Příbuzní zabité modelky, kterou na sv.Valentýna zastřelil čtyřmi ranami její přítel, šestinásobný paralympijský vítěz Oscar Pistorius, v první reakci jen nevěřícně kroutili hlavami. Následně však z jejich strany začala přicházet jedna odsuzující věta za druhou. Podle matky známé modelky je verdikt nesprávný s tím, že spravedlnosti rozhodně nebylo učiněno zadost. V žádném případě pak podle ní nešlo o nějakou nehodu. Pozůstalým ale nakonec nezbylo, než citovat Gándhího, podle kterého existuje ještě vyšší spravedlnost, než ta justiční, a to spravedlnost svědomí.

Podobně se k rozsudku vyjadřuje i řada právníků, podle kterých sice těžko šlo očekávat, že by byl Pistorius poslán třeba až na doživotí za mříže. Obžaloba prostě neměla v rukou žádný jasný a přesvědčivý důkaz. Na druhé straně však převládalo přesvědčení, že pokud nebude uznán vinným z úkladné vraždy, tak z trestného činu vraždy už ano. A za tento trestný čin by podle jihoafrických zákonů mohl strávit ve vězení i dvacet let.

Není se tedy co divit, že se na různých diskusních fórech objevují názory, podle kterých byla soudkyně Thokozile Masipaová podplacena. Jiní zase její rozhodnutí označují za exemplární případ rovnosti a nerovnosti mezi chudými a bohatými i mezi černými a bílými. Všichni jsou si, jak říkají, sice rovni, někteří přesto rovnější.

Reeva Steenkampová tak nakonec, podle vyneseného „jednomyslného“ verdiktu soudkyně a dvou dohlížitelů (v Jihoafrické republice nerozhoduje o vině porota), zemřela proto, že Oscar Pistorius byl „nedbalý“. Veřejnost jen těžko může něco takového přijmout, tedy slova hendikepovaného atleta o tom, že šlo o „tragickou nehodu a že něco takového nechtěl udělat“.

Nejostřeji ale na soudkyni Thokozile Masipaovou zaútočil světoznámý obchodní magnát Donald Trump, který ji na svém twitterovém účtu označil za „totálního blbce“. Ať už ale slyšíme jakkoli ostrá slova na adresu soudkyně, která je v JAR neméně proslulá jako Oscar Pistorius, je nyní nutné pohlížet na 27tiletého atleta jako na muže, který není vrah. Navíc se už také nechali slyšet zástupci Mezinárodního paralympijského výboru, podle nichž bude moci Pistorius, poté, co si odpyká případný trest, opět závodit.

A výši trestu oznámí Thokozile Masipaová v polovině října. Vyloučena není ani možnost, že by Oscar Pistorius odešel ze soudní síně třeba jen s pokutou, podmínkou či odsouzením k veřejně-prospěšným pracím.

Mandela v sukních
Soudkyně Thokozile Masipaová je v Jihoafrické republice známá podobně jako mnohonásobný paralympijský vítěz Oscar Pistorius. Masipaová totiž proslula svou nekompromisnosti, zejména při projednávání případů násilí na ženách. Na příklad za trojnásobné znásilnění neváhala uložit trest ve výši 252 let odnětí svobody.

Někdejší novinářka, která vyrůstala v proslulé čtvrti Soweto u Johannesburgu, se také snaží pomáhat nezaměstnaným ženám i chudým dětem, mimochodem v jejím bývalém bydlišti je nyní útulek pro chudé děti. Její život tak trošku připomíná i osud Nelsona Mandely, sama byla krátce vězněna, po Mandelově propuštění v roce 1990 se vrhla na právnickou kariéru a o osm let později se stala soudkyní Nejvyššího soudu jako teprve druhá černoška v historii Jihoafrické republiky.

I z tohoto důvodu na její verdikt nad nejslavnějším hendikepovaným atletem planety čekal doslova celý svět. Nejvíce ale pochopitelně on sám. Oscar Pistorius si během své kariéry získal srdce celého světa.

Běžec, který se narodil s vrozenou vadou dolních končetin, kvůli které mu obě musely být v necelém roce amputovány pod koleny, se pak nesmazatelně zapsal do atletického nebe nejen při paralympiádě v Londýně, ale také při samotných Letních olympijských hrách v britské metropoli před dvěma lety, kde nakonec mohl nastoupit po boku „zdravých“ sprinterů.

O necelý rok později však přišel pád atletické superhvězdy, která do té doby byla velkým vzorem hlavně pro hendikepované sportovce. A nakonec se, navenek zcela sklíčený objevil před soudkyní Thokozile Masipaovou. Nikdo mu nevidí do svědomí ani do jeho duše, přesto bylo zřejmé, že se mu nakonec ulevilo. A nejen proto, že byl zproštěn obvinění z vraždy, ale i proto, že mu soudkyně prodloužila kauci.

V opačném případě mu totiž hrozilo, že skončí v cele nechvalně proslulé věznice C-Max, kde vězni tzv. na uvítanou dělají novému příchozímu čaj s uspávací pilulkou, aby ho poté mohli znásilnit. Nakonec ale, i kvůli přeplněnosti jihoafrických věznic může skutečně Oscar Pistorius odejít s osvobozujícím verdiktem či minimálním trestem. Co na to, že jihoafrický soudní systém i právo dostanou, dvacet let od konce apartheidu, těžko vysvětlitelný šrám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...