Když jsem posledně psala o zdravotnické reformě, narazila jsem na další americký problém. Jeden z mých známých si stěžoval, že on nakonec bude muset platit za porody imigrantů. Sice to neřekl naplno, ale myslel tím především Hispánce. A právě mezi přistěhovalci ze zemí Latinské Ameriky je také nejvíce mladých, teprve dospívajících maminek. Více než padesát procent z nich otěhotní ještě před dvacátými narozeninami. Podobně jsou na tom mladé černošky. Naopak nejméně nedospělých maminek je mezi americkými Asiatkami.
Zhruba před rokem jsem zahlédla v New Yorku sérii fotek takových mladých těhotných Hispánek (bylo jim mezi 14 a 18 lety). Jejich rostoucí břicha nafotila fotografka Erin, která si mladých holek všimla během svého těhotenství. Zarazilo ji, jak moc jich kolem sebe vidí, a tak začala zachycovat příběhy pěti z nich. „Jsou to ještě děti, které nebyly připravené mít svoje děti, musely odejít ze škol, vdát se, začít žít dospělý život. Mnohdy ale nemají prostředky na osamostatnění, a tak žijí společně s rodiči v malých bytech,“ popsala mi Erin později svoji zkušenost s dívkami. „Elizabeth vyhodili z domu, k rodičům se přistěhovala zpátky až po narození dítěte. Dvě další dívky, Yolanda a Maria, přišly do USA z Mexika jen krátce před tím, než otěhotněly. Přestože byly velmi mladé, podle toho, co mi řekly, chtěly založit rodinu.“ Nejtěžší osud měla podle fotografky Erin mladá Yolanda, její přítel byl krátce po porodu deportován zpátky do Mexika. Na otce svého dítěte musela čekat přes půl roku, celou dobu byla závislá na rodině svého partnera. Na fotkách jsou dívky s odhalenými bříšky, jak se procházejí po ulici v doprovodu svých dětských kamarádek, nebo už mladé maminky se svými miminky v pokojíku, který byl ještě donedávna jejich dětským pokojem.
Zdálo se, že se Americe podařilo v posledních dvaceti letech s těhotenstvím dospívajících úspěšně bojovat. Číslo těhotných mladých nejprve kleslo, ale už před pár lety se opět začalo zvětšovat. Možná to souvisí s příchodem dalších a dalších imigrantů, možná ale taky s americkou politikou a dost omezeným přístupem k sexuální výchově. Často konzervativní Američané jsou v mnoha případech proti zavedení sexuální výchovy ve školách a především proti propagování antikoncepce. Oficiální politika v této sféře byla hlavně za Bushovy vlády posílena, a tak se mladí ve školách dozvídali hlavně to, že by neměli mít sex před svatbou. Že zakázané ovoce chutná dvakrát tolik, všichni víme. A to, že mladým lidem hlavně televize a další média ukazují úplně jiné příklady, už jaksi učitelé a rodiče přehlédli. Hlavně žádné kondomy nebo pilulky do škol, říkají naopak.
Mnoha lidem se otevřely oči, až když se před dvěma lety na povrch dostaly informace o jedné americké střední škole, na které během jednoho roku otěhotnělo 18 dívek. Škole i rodičům to celé začalo být divné, až přišli na to, že se mezi sebou dívky domluvily. Řekly si navzájem, že stejně v jejich malém městečku nemají moc možností, co jiného dělat, a že to bude fajn, když se budou společně o své děti starat. Tato střední škola v městečku Gloucester byla mimo jiné jednou z těch, která nemůže studentům dávat antikoncepci bez souhlasu rodičů. A podle zdravotnice, která kvůli tomuto zákazu nakonec školu opustila, by právě antikoncepce a jiný přístup rodičů mnohá těhotenství odvrátily.
Obamova administrativa teď slibuje, že se víc zaměří právě na diskuzi o antikoncepci a dalších metodách. Možná by pomohlo zavést to, co zkusila jedna střední škola ve Washingtonu. Studenty poslala na exkurzi do porodnice, kde jim sestry ukázaly, jak probíhá porod. Také jim vysvětlily, co všechno obnáší mít dítě. Promítly jim i kousek dokumentu o mladých rodičích. A výsledek? Ve třídě se pak mezi sebou studenti ještě několik dní bavili o tom, že po tak otřesné zkušenosti tedy určitě ještě dítě nechtějí.
