Syrská celosvětová válka

Válečné bubny znějí stále hlasitěji a stejně tak sílí rétorika amerických představitelů. Pokračuje i mediální masáž, pochopitelně v přímém přenosu, která umetává cestu k zásahu, jenž je podle Bílého domu nutnou odpovědí na chemický útok v Sýrii. Však také už jsou připraveny stovky tomahavků, které mají zasypat základny Bašára Asada. Stačí vydat rozkaz a zmáčknout knoflík.

Stupňující se burcování, silná slova o odpovědnosti a snaha ovlivnit veřejné mínění ve Spojených státech vyčerpané vojenskými operacemi především v Iráku a Afghánistánu je pak doslova ozvěnou událostí starých deset let, kdy Američané vedli spojenecký úder na Saddáma Husajna.

Pravda, tentokrát skutečně byly použity chemické zbraně. Na rozdíl od roku 2003, kdy se všechny údajné důkazy, tak vehementně předkládané administrativou George Bushe, ukázaly jako zcela liché. Nicméně nikdo dosud nepředložil důkazy, že s nimi útočili vládní vojáci nebo dokonce, že rozkaz k jejich použití vydal prezident Asad. A je možné, že nic takového ani nebude možné jednoznačně dokázat.

Přes to všechno má prý americká vláda jasno, bez ohledu na skutečnost, že mezinárodní inspektoři, zkoumající tragický útok z 21. srpna na předměstí Damašku, teprve opouštějí Sýrii a výsledky jejich šetření mají být teprve zveřejněny. A už vůbec Američané nechtějí slyšet nic o tom, že vše mohou mít na svědomí rebelové, jak tvrdí i bývalá hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Carla del Ponteová. A to už je těžká váha!

Ostatně Washington už jednou odmítl obvinění povstalců z toho, že právě oni použili sarin na jaře letošního roku v severosyrské provincii Halab. Tehdy vzorky na místě odebrali ruští experti a zástupce Moskvy s nimi seznámil jak své kolegy v OSN, tak samotného generálního tajemníka Pan Ki-muna. A ticho po pěšině bylo i poté, co turecká policie při zátahu na militantní bojovníky z džihádistické brigády Al-Nusrá letos v květnu našla v jejich příbytcích v provinciích Adana a Mersia chemickou látku sarin, kterou chtěli zaútočit.

Mimochodem Al-Nusrá napojená na Al-Kaidu patří k nejkrutějším povstaleckým skupinám v Sýrii a její bojovníci se netají konečným cílem, vytvořením islámského státu v Sýrii, bez ohledu na názory obyvatel i představitelů opozice. A o jejich krutosti i odhodlání svědčí např. útok na univerzitu v Aleppu, kdy zemřelo 87 lidí, a stovky dalších utrpěly zranění.

Podobné organizace včetně čečenských teroristů pochopitelně děsí i Spojené státy i vlády evropských zemí, pro které je noční můrou i možnost, že by se právě islamisté mohli zmocnit zbraní hromadného ničení. Nelze si totiž dělat iluze, kam se jejich aktivity přesunou ze Sýrie. I to pochopitelně musí Barack Obama, kterému se do úderu proti Asadovi vůbec nechce, brát v potaz.

Jenže. Během dosavadních bojů už v Sýrii zahynulo na sto tisíc lidí, další statisíce pak byly vyhnány z domovů. A stejně jako chemické zbraně zabíjejí po stovkách i bomby či granáty. Utrpení je totiž nezměrné bez ohledu na to, jaké smrtící prostředky jsou používány. Tomu všemu se přitom dalo zabránit už dávno.

A když je řeč o sarinu a dalších bojových plynech, chemické zbraně zabily od 1. světové války, kdy byly poprvé nasazeny, milion obyvatel naší planety. A mezi oběťmi jsou i tisíce Íránců, proti kterým je použil irácký režim Saddáma Husajna. Spojené státy volající nyní po úderu na Bašára Asada mu přitom tehdy, před čtvrtstoletím v boji proti Teheránu pomáhaly, přestože o nasazení nervového plynu věděly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...