Syřané bez domova

Teplé jídlo, střecha nad hlavou, tekoucí voda a elektřina. Za to, co je pro nás naprosto běžnou součástí života, jsou dnes syrští uprchlíci v Turecku mimořádně vděční. Turecku děkují v každém rozhovoru, které se novinářům i přes zavřené brány a vysoké ploty daří dělat. V uprchlických táborech u hranic se Sýrií je přes jedenáct tisíc lidí. Tísní se ve stanových městečkách, své soukromí museli dočasně vyměnit za život v bílých stanech a na prašných cestách v okolí. Tedy alespoň doufají, že je tento pobyt dočasný a už brzy skončí. Všichni se chtějí vrátit domů, vědí ale, že teď to nejde.

Turecko se potýká s největší humanitární akcí za poslední roky. Když začaly do země prchat první stovky Syřanů, Turecko hned odhadovalo, že se jejich počet nezastaví na několika stovkách a zdejší humanitární organizace Červený půlměsíc se připravila na deset tisíc lidí. V zásobě měla stany, pokrývky a zdravotnický materiál pro zhruba tolik lidí. A jejich odhad se naplnil. V minulém týdnu se sice podle vládních informací několik stovek lidí odhodlalo vrátit se do svých domovů poté, co je k tomu vyzval syrský Červený kříž (lidem se zavázal, že nebudou ve své vlasti pronásledováni), zbývajících jedenáct tisíc lidí ale stále čeká. Podle výpovědí příliš nevěří, že se situace v Sýrii v dohledné době změní.

Jejich svědectví jsou totiž spíše posly špatných zpráv. Někteří vyprávějí o tom, jak syrští vojáci plenili celé vesnice, zapalovali domy a zabíjeli civilisty včetně žen a dětí. V tureckých nemocnicích poblíž uprchlického tábora se stále ještě léčí přes padesát lidí, patnáct z nich bylo postřeleno během protestů v jejich městech. Jiní mluví o mučení během výslechů. Své vládě nevěří a bojí se vlastní armády. Všechna média u těchto svědectví vždy poznamenávají, že není možné je ověřit, protože kvůli zákazu působení novinářů přímo v Sýrii neznáme druhou stranu a její pohled. Proč by si ale vymýšleli zranění lidé, kteří utekli ze svých domovů, a nechali za sebou všechen svůj majetek a často i své blízké?

Turecko své sousedy přijalo, doufalo ale, že mu s humanitární akcí pomohou třeba další evropské země. Na druhou stranu nechtějí do táborů pouštět kromě novinářů ani zahraniční humanitární pracovníky. Několik týdnů nemohli uprchlíci tábory opustit a nemohli ani přijímat návštěvy, vše bylo pod přísnou kontrolou úřadů a policie. Od minulého týdne už ale podle údajů tureckých médií mohou v doprovodu policejních hlídek syrští uprchlíci ve skupinách jít do blízkých vesnic a nakoupit si při vycházce něco v místních obchodech. Mnohdy jejich majitelé nechtěli od uprchlíků, o kterých vědí, že jsou ve velmi těžké situaci, přijmout žádné peníze a potraviny jim dávali zadarmo. Podle jejich vnímání světa jsou totiž uprchlíci tureckými hosty. A že v Turecku skutečně platí české přísloví „Host do domu, Bůh do domu“, to snad ví každý, kdo tuto zemi někdy navštívil. Hostům se tu věnuje veškerá pozornost a není přípustné, aby host cokoliv platil. Uprchlíci už mohou přijímat i návštěvy a získat tak podporu alespoň od svých příbuzných žijících na turecké straně.

Mezitím v táboře plyne život, jako všude jinde. I tady se mimo jiné rodí děti. Některým z nich dali jejich rodiče jméno Recep nebo Tayyip. Tedy jména tureckého premiéra. Alespoň nějak se prý chtěli Turecku za jeho pomoc odvděčit.

  • Syrští uprchlíci v Turecku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2641/264092.jpg
  • Uprchlický tábor v Turecku autor: ČT24, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2667/266633.jpg
  • Recep Tayyip Erdogan autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2633/263248.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...