Svět slavil, Kampala krvácela

Přiznám se, že jsem fotbalové finále v Jižní Africe nesledoval. Ne, že bych měl něco proti fotbalu, ale mám rád góly, a těch se na šampionátu vyskytovalo poskrovnu. A pak ty vuvuzely! Také jsem zrovna nebyl technicky „na příjmu“, ale hlavně: sport vnímám nejen jako „sport pro sport“ (což bych možná měl), nýbrž i v jiných souvislostech. U finálové dvojice mi například vadilo, že obě mužstva reprezentují poněkud nehumánní režimy: Nizozemci zemi, která jako první uzákonila euthanasii, Španělé systém, který prosadil zákon, jenž umožňuje podstoupit násilný potrat až do čtrnácti týdnů od početí.

Říká se, že ideologie do sportu nepatří, ale právě ony nehumánní režimy často prezentují úspěchy svých sportovců jako podporu své politiky. A naopak: tím, že nosí barvy státu, který zabíjí těžce nemocné lidi či počaté děti, jsou i tito sportovci součástí establishmentu, jenž sportovní slávou zakrývá nedodržování základního lidského práva – práva na život. Sport by měl být poselstvím lidskosti, džentlmenství a ne kamufláží sobectví. Jen takový sport může působit skutečnou radost, který roste ze zdravých etických zásad v tolerantním prostředí. Tedy i v toleranci a úctě k nejohroženějším lidským bytostem, jimiž jsou ti, jež ještě ani nevidíme, i ti, jejichž plamínek života dohasíná.

Jenomže to, co se stalo v neděli v ugandské Kampale, postrádá jakákoliv lidská měřítka. Mezi diváky sledujícími ve dvou restauracích přenos finálového zápasu na velkých obrazovkách explodovaly nálože, které usmrtily sedmdesát čtyři lidí. K bestiálnímu masakru civilistů, kteří se „provinili“ tím, že hleděli na kopanou, se přihlásila africká odnož Al-Kajdy – islámští teroristé ze skupiny Al Šabáb působící v Somálsku. Otevřeně štvali už proti organizování fotbalového šampionátu, lidem, kteří se na zápasy dívali, hrozili popravou a několik jich skutečně zabili. „Fotbal je dědictvím nevěřících primitivů,“ hlásali „duchovní“ této skupiny. Al Šabáb (což arabsky znamená „mládež“) bojuje proti legitimní vládě v Mogadišu a snaží se nastolit v Somálsku striktní režim podle islámského práva šaría včetně kamenování žen a amputování končetin za různé přestupky. Vyhrožuje všem státům Africké unie, které chrání regulérní somálskou vládu, že proti nim zaútočí, pokud své jednotky nestáhnou. Barbarský útok v ugandské Kampale byl zřejmě prvním úderem Al Šabábu mimo území Somálska. „Uganda je jedním z našich nepřátel. Když ji někdo rozpláče, nás tím rozesměje. Ať boží hněv dopadne na ty, kteří stojí proti nám,“ komentoval bestiální masakr v Kampale velitel Al Šabábu šajch Yusuf Isse.

Podobně se před časem vyjádřil i vůdce teroristické organizace Hizballáh šajch Hassan Nasralláh o boji proti Židům: „Objevili jsme, jak uhodit Židy na nejcitlivějším místě. Židé milují život, a tak je musíme o něj připravit. Zvítězíme, protože oni milují život a my milujeme smrt“. Právě před rokem mladí vrazi ze skupiny Al Šabáb sťali „podle práva šaría“ sedm lidí za to, že „následovali křesťany“ a byli v podezření, že jsou „špioni“. Nabízí se srovnání s nacistickou genocidou a své zdůvodnění má i (muslimy zlostně napadaný) termín islamofašismus. Celá ideologie těchto „milovníků smrti“ spočívá v ocenění lidského života jen jako předmětu zničení sloužícího především k vyvolání hrůzy v neislámském světě. Zákeřný pogrom na televizní diváky v Kampale svědčí ještě o jedné charakteristice pachatelů: o svobodné a absolutní rezignaci na základní znaky lidské identity. Tvory, vyznávající pouze nenávist a rozkoš ze zabíjení, nelze bez urážky přirovnat ani k nejodpudivějším zástupcům zvířecí říše. Nositel Nobelovy ceny míru Nelson Mandela řekl, že žádný člověk se nerodí s nenávistí v srdci. Fanatičtí „duchovní“, kteří jed nenávisti programově vlévají do srdcí mladých lidí, to chtějí změnit. Chtěli by, aby nenávist v srdcích jejich „oveček“ byla tak přirozená, jako sací reflex nemluvněte. Co ale s těmi, kteří se touto nenávistí a láskou ke smrti nakazí dobrovolně? Lze je(z humanistického hlediska) ještě vnímat jinak než jako morovou nákazu, kterou je třeba bezpodmínečně zastavit, má-li civilizované lidstvo přežít?

S odpovědí na tuto otázku si v případě Somálska neví rady ani Africká unie, ani Spojené státy, které se snažily být garantem somálské bezpečnosti, a dokonce ani OSN, která sice uznává, že islamistický teror v zemi dosáhl stádia vyžadujícího masivní vojenský zásah, nicméně váhá s jeho realizací. Západní země se do Somálska obávají poslat vojáky, protiteroristické operace zajišťují bezpilotní letouny. Ještě jsou v paměti záběry mrtvých těl amerických vojáků vláčených ulicemi Mogadiša po neúspěchu akce na ochranu potravinové pomoci OSN. Kvůli fanatickému teroru skupiny Al Šabáb zahynulo v Somálsku jen od roku 2007 přes 18 tisíc lidí a další milion uprchl z domova. Zvěrský čin Al Šabábu proti příznivcům fotbalu na území cizího státu - suverénní Ugandy - by však neměl zůstat bez odezvy. Nenajde-li světové společenství energickou a účinnou odpověď ani teď, může se nákaza islamistického teroru šířit černým kontinentem a přeskočit všude tam, kde ideologie smrti nalezne živnou půdu v hodnotově nepevných společnostech. A nejsme opět u finalistů letošního mistrovství světa?

  • Nizozemsko - Španělsko zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1791/179077.jpg
  • Jedna ze zraněných po nočních útocích autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1791/179088.jpg
  • Útok v Ugandě zdroj: AP Photo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1792/179125.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...