Je to zvláštní shoda! Přesně na den před rokem jsem se v podtitulku svého komentáře uvedeného v Deníčcích ptal: Je to stále ještě globalizace nebo už zase polarizace? Vypočítal jsem tam několik fenoménů, které už zase štěpí svět na bloky a tábory. Dnes k takovým fenoménům můžeme přidat další.
Spor Ameriky s Ruskem o základny v Česku a Polsku
Úměrně tomu, jak v posledních týdnech narůstá napětí mezi Kremlem a Washingtonem v otázce rozšíření amerického systému protiraketové obrany o základny v Polsku a Česku, vybavují se mi stále naléhavěji kapitoly českých dějin, v nichž zeměpisná poloha naší země sehrála pro náš národ osudovou roli. Žít uprostřed Evropy je pro nás Čechy i pro sousední Poláky už dávno náročné. Od politiků české vlády vyžaduje tahle specifická okolnost také specifické uvažování.
Nemohou očekávat, že si americký prezident uvědomí, v jak nestabilním a nebezpečném regionu chce americké rakety a radar umístit. Možná, že jeho odborníci byli až tak důkladní, že studovali třeba i seismické podmínky v místech, kde mají stát základny. Ale aby si uvědomili, kolik zemětřesení jiného rázu než seismického už tento region postihlo, k tomu by byli potřebovali studovat dějepis střední Evropy.
Polští vládní politici si rizikovost polohy své země uvědomují. Soudě aspoň podle toho, že ještě před jednáním s Američany podmiňují polský souhlas s postavením americké základny, tím, že USA zajistí obranu Polska. Samotný protiraketový systém za dostatečnou obranu nepovažují. Zejména když v posledních dvou dnech hrozili dva ruští generálové (podle Financial Times ze 30.4), že Rusko zamíří své rakety na Polsko a Česko.
Může ale dostatečnou obranu Polska - a Česka, začne-li to Česko rovněž požadovat - zajistit dnešní Amerika? Víc než polovina Američanů si dnes myslí, že politika jejich současného prezidenta a jeho vojenská strategie neslouží dost dobře ani bezpečnosti a obraně samotných Spojenách států! Ostatně umístit v Polsku ještě Patrioty, jak Poláci požadují, by znamenalo proměnit střední Evropu v ohnisko napětí. Podlé téhož FT, které jsem použil jako zdroj, si to Američané uvědomují.
Kde ale hledat záruky bezpečnosti pro země uprostřed Evropy?
Nejspíš především v posilování kolektivních systémů a struktur, jejichž jsme členy: NATO a Evropské unie. Zní to možná iluzorně vzhledem k nízké vojenské potenci (chtěl jsem napsat „vzhledem k vojenské impotenci“, ale to by přece jen neodpovídalo skutečnosti) jak N ATO, tak EU. Síla NATO a EU může spočívat v soudržnosti, pokud ji členské země budou chtít pěstovat. V případě Atlantické aliance je pro její sílu podstatné, aby k soudržnosti přispívala také nejmocnější členská země USA. Je příjemné konstatovat, že první impuls k tomu, aby se o umístění prvků amerického systému protiraketové obrany v Česku a v Polsku zahájila debata také mezi Washingtonem a centrálou NATO, byl tlak z Česka, kde Zelení požadují začlenit americkou základnu do systému NATO. Podle německého Die Welt je jedním z cílů Putinových protestů rozpolcení NATO. Pokud je to pravda, nemělo by to být lhostejné žádnému členu Aliance. Ani Spojeným státům.
Je vlastně hrozná škoda, že do debaty, vedené u nás o tom, zda americkou základnu přijmout či ne, vpadly výhružky Kremlu Značně ji asi zdeformují. „Ruským hrozbám nelze ustupovat“, to teď zřejmě bude přirozená reakce i těch Čechů, kteří původně s umístěním radaru na území své země nesouhlasili. Putin tak svou taktikou ušetří české vládě práci s přesvědčováním nadpoloviční části veřejnosti, která pochybuje o správnosti záměru vlády vyhovět Bushově administrativě. Naproti tomu zvýšil Putin obavy mnoha jiných evropských zemí ze zhoršení vztahů s Ruskem, na kterém je Evropa tak závislá, co se energetických surovin týká. Taková reakce také Putinovi vyhovuje.
Z Washingtonu přinesl tisk zprávu, že tam ze summitu EU-USA konaného 30. dubna vyšel popud k tomu, aby se Rusku znovu nabídla účast na americkém protiraketovém systému. Kdyby Putin přijal, což ovšem po jeho posledních výrocích vypadá krajně nepravděpodobně, přineslo by to možná spoustě lidí v Evropě úlevu. Ale pár lidí u nás by si nejspíš pomyslelo: vždyť je to z bláta do louže! Pro nás Čechy by to už nebyla účast na americkém systému, ale na americko-ruském systému. Měli bychom ještě zájem? Navíc: za svou ochotu spolupracovat by Rusové zajisté od Američanů něco chtěli. A když pořád nepokrytě hlásají, že ve střední Evropě mají legitimní zájmy, mohlo by to být něco, co bychom asi nepřivítali. A těžko bychom ex post říkali Američanům, že takhle jsme si to nepředstavovali.
Neměla by česká vláda při svém vyjednávání s Washingtonem o umístění radaru na území ČR vzít i tenhle hypotetický vývoj v úvahu? Ostatně, co by takovému vývoji asi říkala polská vláda? Ta možná už teď – opět podle FT - narazí na americkou neochotu dodat Polsku Patrioty.
