Svět podle Zdeňka Velíška (267)

Skoro pokaždé, když jsem v minulých letech v tisku nebo spíš v rozhlase či v televizi narazil na zprávu o nějakém dalším z bezpočtu sebevražedných atentátů al-Káidy v Bagdádu, nemohl jsem si pomoci: hned jsem měl před očima agenturní fotografii George W. Bushe na letadlové lodi Abraham Lincoln s transparentem upevněným na její věži přímo nad Bushovou hlavou. Ten transparent hlásal: „Mission accomplished“.

Snad přispěju k nápravě jedné mediální dezinformace, když hned zkraje a mimo téma tohoto komentáře připomenu, že Bush ve své řeči, které se jinak neřekne než „Mission accomplished speech“, nic o splněné misi neprohlásil. Oznamoval jen konec velkých bojových operací v Iráku. Bohužel s tím transparentem nad hlavou. 

Připomínám tu Bushovu neslavnou chvíli slávy jen proto, že to nebylo až po několika letech amerického působení v Iráku, ale už 1. května 2003, tedy ani ne dva měsíce po začátku iráckého tažení. A připomínám to ne proto, abych na současných událostech z Iráku zcela zbytečně demonstroval, jak se ten transparent i Bush sám mýlili, ale jen jako kontext jiného prohlášení amerického prezidenta o ukončení vojenské intervence USA v Iráku.

Čeká Obamu jeho „Mission accomplished“?

Stejně slavnostně jako Bush prohlásil 14. prosince 2011 Barack Obama: „Spojené státy za sebou nechávají suverénní, stabilizovaný a soběstačný Irák.“ I jemu se vrací jako bumerang ukvapený závěr, že splnil úkol, který si v souvislostí s Bushovou válkou v Iráku vytkl. Chtěl udělat tečku za velkým omylem americké globální politiky, spáchaným hned na počátku nového tisíciletí, ale zařídil pro Irák (a možná i pro Ameriku) jen pomlčku. Džihád v Iráku teď vybuchl takovou silou, že ho za hrozbu považuje už i režim v Teheránu, Turecko a šíitské oblasti v celém regionu.

Obama ví, že nebýt amerického zásahu do dějin Iráku v letech 2003–2011, nemusel se tam sunnitský terorismus takhle rozhořet (ani by byl nemohl) a nemusel se odtud rozšířit do Sýrie a zcela změnit průběh a povahu původního povstání proti Asadovi, které ve svých počátcích nebylo zatíženo náboženským pozadím a nesměřovalo k nastolení brutálního fundamentalismu, tedy nové totality. Nastolen měl být demokratický režim, dnes nesplnitelná vidina. Vývoj zcela opačným směrem nutí teď amerického prezidenta ironií osudu k novému zásahu na stejném, pro americké dějiny nešťastném místě. Obama je de facto v pasti Bushova dědictví. Bude je snad nakonec muset završit v Bushově duchu? (O tom a o dalších aspektech problému, kterým je pro Západ nečekaná ofenzíva sunnitského džihádismu ISIL, najdete v posledním Horizontu.)

Ještě pár dní a všechno může být jinak…

Dva dny, které uplynuly od živého vysílání nedělního Horizontu, udělaly z iminentního nebezpečí realitu. Pokud se potvrdí zprávy o tom, že v sunnitských městech obsazených na severu Iráku džihádisty se přece jen projevuje ochota obyvatelstva spolupracovat s okupanty, pak už ten nejnovější výpad ozbrojenců ISIL ze Sýrie zpět do Iráku nebude ani západní svět moci považovat za jeden z epizodických výbojů džihádu, které přestaly být monopolem al-Káidy a jsou teď nepříjemně časté na celém obrovském území subsaharské Afriky, Maghrebu i Blízkého východu.

Rovněž pak nebude možné považovat za pouhý výplod choromyslné hlavy myšlenku na zřízení sunnitského chálifátu ve dvou arabských zemích, které zdaleka nejsou zaostalé, i když jedna je dlouhou občanskou válkou téměř rozvrácená a druhá před světem tají svou rozpolcenost. A její vláda se dlouhodobě profiluje jako výrazně prošíitská. Dnes je zase o něco pravděpodobnější než před týdnem či dokonce ještě v neděli, že by se Irák mohl rozpadnout, i bez toho, že by Bagdád padl do rukou ozbrojenců ISIL.

Na druhé straně je rovněž pravděpodobnější, než se kdykoli mohlo zdát, že tváří v tvář rozvratu v Iráku a ztrátě křehké rovnováhy sil, která zajišťuje status quo v celé oblasti, se proti záměru sunnitského vůdce al-Bagdádího uvrhnout svět islámu (nebo aspoň jeho část) do časů vlády anachronických dogmat koránu postaví do společné fronty Washington a íránská vláda v Teheránu. Něco takového by mohlo začít měnit i zoufalé poměry v Sýrii. Vždyť ponechávat tam většinu obyvatel v bezvýchodném zoufalství není politika! A žádná ze stran zainteresovaných tak či onak na Sýrii nemůže získat trvalý prospěch tím, že tam do nekonečna bude udržovat rozvrat, z jakého se rodí monstra rozsévající masovou smrt do okolí ve jménu své představy islámu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 20 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...