Svět podle Zdeňka Velíška (20)

Psychologové asi vědí, jaký je mechanismus přechodu z „hluboké krize“ do „hluboké letargie“. Vědí to u jednotlivce. Když se to stane celému společenství, pak jde o fenomén dosud asi vědecky neprobádaný. Stalo se to letos společenství evropskému, Evropské unii. 20. června, po summitu, jenž uzavíral lucemburské předsednictví EU, měl málokterý ze státníků opouštějících Brusel odvahu popřít to, co vykřikovala média: EU je v krizi. Lucemburský premiér, a v té chvíli předseda Rady EU, Jean-Claude Juncker, řekl: „EU není v krizi. Je v hluboké krizi“.

Tony Blair od něj předsednictví přebíral pro svou zemi a jeho projev na summitu byl oslavován. Blair dá Unii nový impuls! Britský premiér překypoval energií a charismatem. I odpůrci britské koncepce evropské jednoty pohlédli k Londýnu s jiskrou naděje… Britské předsednictví pak spokojeně prospalo letní pauzu.

Summit je pozítří!

A když se teď, před neformálním summitem (27. října v Hampton Court), odhodlalo k prvním projevům veřejného života, sdělilo členským zemím, že dvoudenní jednání bude trvat jen jeden den a omezí se jen na jedno téma. To druhé, opravdu „žhavé” téma – proklestit cestu ke schválení rozpočtového výhledu na r. 2007 až 2013 – Britové odložili. Vrátí ho na jednací stůl až v závěru roku.A tak čas, který si EU v červnu na summitu dala „na reflexi” o tom, co dál s Evropskou ústavou, by se mohl už brzo změnit v čas na napsání nekrologu na ústavu, nezmátoží-li se někdo v Unii, aby zvedl tuhle rukavici, tj. nevytyčí-li někdo témata té „reflexe”. Ta – mimochodem - musí být veřejná, musí probíhat nahlas, protože ústava ztroskotala na tom, že o ní veřejnost nic nevěděla.

O penězích a o práci

Iniciativa k evropské ústavě se od Britů ovšem ani nečekala. Zato iniciativa v otázce rozpočtu přece jen ano. Patří k základním povinnostem předsednické země hledat ve spolupráci se členskými státy řešení problémů, které ohrožují funkčnost Unie. Budiž řečeno k ospravedlnění britské liknavosti – pokud to byla liknavost, Blair stále ještě může pozítří z tribuny summitu svou nečinnost vysvětlit - že bez německé vlády bylo velmi svízelné udělat aspoň krůček k nějaké dohodě. A vláda není v Německu dodnes. Situace v Polsku je sice po nedělním zvolení prezidenta o trochu jasnější, ale do té doby to bylo s Polskem stejné jako s Německem.

O evropských penězích se tedy tento týden nedozvíme nic. O tom, jak v Evropě snížit nezaměstnanost a zvýšit hospodářskou dynamiku se z britského Hampton Court snad něco dozvíme. Je to to první a jediné zbylé téma summitu. Bude se ale spíš debatovat než jednat. Bez peněz, jež by byly aspoň na obzoru, se asi neformální summit v Hampton Court zapíše do análů Evropské unie jako akademická diskuse. Ale pokud se podaří nějak rozplést gordický uzel „flexibility” trhu práce, volnosti pohybu pracovní síly a služeb na území Evropské unie, ( v nichž zastánci liberální politiky vidí jednu z důležitých cest k vyšší zaměstnanosti v Evropě, zatímco zastánci evropských sociálních hodnot v nich vidí spíše riziko zavádění nestandardních pracovních poměrů na úkor sociálních jistot zaměstnanců), pokud se tedy podaří ukázat Evropské unii cestu k dosažení potřebné hospodářské dynamiky při zachování důstojných sociálních záruk, nebude „akademický” summit EU v Hampton Court marný. Naopak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...