Svět podle Zdeňka Velíška (120)

Ještě jsem to nikde nečetl ani neslyšel, což mě opravdu udivuje. Je to ale přece nasnadě: Teď už jde o to, zda se udrží vláda v Gruzii! Teď už jde skutečně o Saakašviliho! O to, zda se Moskvě podaří zlomit důvěru Gruzínců v tohoto problematického státníka. Pokud už ovšem není jejich důvěra v něho hodně nalomená. Ovšem ani o to, kdo bude vládnout v Gruzii, nejde ze všeho nejvíc.

Svět se obává, že Rusko má další postupné cíle

V Gruzii například mu půjde pravděpodobně o to, aby vyvolalo nejen pád vlády, ale spolu s ním i změnu politické orientace této země a její pomocí i zásadní zvrat v poměru sil mezi Washingtonem a Moskvou. Ten už se zase začíná pečlivě měřit! (Donedávna nikoho ani nenapadlo se tím zabývat! Americká hegemonie byla daná. Rusko bylo slabé. Pamatujete se ještě, že Rusku se odepisovaly dluhy, do Ruska šla ze Západu i potravinová pomoc?)

Je asi pravda - a už jsem o tom psal - že Saakašvili dal Rusku svým rozkazem k vojenské operaci v Jižní Osetii a způsobem jejího provedení poslední potřebnou záminku. Ale to, co se pak dělo, nebylo jen oplácení rány ranou. Byl to začátek nejdřív vojenské, a teď už zase hlavně politické operace směřující ke zvrácení prozápadní orientace, která se prosadila v Gruzii a koneckonců v téměř celém postsovětském prostoru kolem Ruské federace. Donedávna ještě nebyly ropa, zemní plyn a energovody zbraní. Rusko nemělo sílu zvrátit proces směřování svého „blízkého zahraničí“ do západních struktur. Určitě nemělo sílu zvrátit ho regulérními prostředky. Dnes nemá problém s neregulérními. Je tu precedens, který mu Washington a pak i Evropa lehkomyslně nabídly: Kosovo.

A poukazovat může Kreml bohužel i na několik dalších notoricky připomínaných případů, kdy Charta OSN a respekt k lidským právům nebyly pro současnou administrativu Spojených států dost závaznými normami. V minulém komentáři jsem je nevyjmenoval a vymstilo se mi to u některých účastníků diskuse. I teď si ale myslím, že vyjmenovat je a popsat je by byla ztráta čtenářova času. Jsou dostatečně známé a v reakcích čtenářů diskutované. Takže já raději podtrhnu, že fatální je také to, že k nim Evropská unie nikdy nedokázala zaujmout jednotné a zásadové stanovisko a přimět svého životně důležitého amerického spojence, aby se vrátil k hodnotám, které chce šířit do světa. Všechna ta mlčení jedněch evropských vlád a přitakání druhých k výslovným chybám zaoceánského spojence dodávají Moskvě odvahy k ignorování mezinárodního práva a oslabují naději Gruzie na záchranu územní celistvosti.

Akce a reakce. Co bude energičtější?

Jak asi bude Moskva postupovat dál? Už postupuje! Hrotí své vztahy se Západem, hlavně s Washingtonem, a provokuje ho k reakcím. Nečekají na ně jen zoufalí Gruzínci, ale mezinárodní společenství, ba i finanční trhy. Moskva počítá s tím, že odpovědi Západu a zejména Spojených států nebudou takového rázu, aby přiměly ruské jednotky k odchodu z území Gruzie a aby byl Medveděv nucen revidovat uznání nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie na Tbilisi; že Saakašviliho vláda ani s podporou Washingtonu, NATO a EU nedokáže upevnit svou moc ani nad celým územím, které jí zbude.

V příhraničních zónách může i nadále panovat konfrontační situace (vyvolávaná třeba osetinskými provokacemi, třeba nároky ruských jednotek na rozhodování). Pokud Moskvě vyjde její sázka na to, že demokratický svět - a zejména supervelmoc v jeho čele - nebudou mít prostředky k vynucení návratu situace v Gruzii alespoň do původního stavu, pak může tandem Medveděv-Putin doufat, že mezi Gruzínci vznikne a rychle poroste atmosféra frustrace, v níž se dostatečně velká část obyvatelstva a politických kruhů obrátí zády jak k hodnotám, tak ke strukturám Západu. A že pak důvěru v sílu hodnot i struktur Západu ztratí také mnoho lidí v mnoha dalších zemích.

Moskva ovšem potřebuje jednat rychle. Ropa a ropovody časem ztratí svůj klíčový strategický význam. Jenomže na to ovšem západní demokracie nemohou čekat. Nechtějí-li ztratit prestiž na globální scéně, potřebují rychle najít správnou odpověď a rychle jednat. Ale, probůh, jednat promyšleně! Protože ruský velmistr s nimi nehraje poker, ale šachy.

  • Gruzie po konfliktu s Ruskem autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/371/37014.jpg
  • Dmitrij Medvěděv a Vladimir Putin autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/211/21069.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...