Svět podle Zdeňka Velíška (113)

Irové budou mít zítra v rukou budoucnost celé Evropy. A když na chvíli přiznáme Evropě roli jednoho z faktorů spoluurčujících běh světa, tak zítra Irové ovlivní také běh světa. Jako zatím jediní v sedmadvacetičlenné Evropské unii, jdou zítra k referendu o lisabonské smlouvě.

Řekl jim někdo, co všechno je ve hře?

Jistěže ano. Ale aby se dali nevěřící voliči-euroskeptici přesvědčit, že za nejlepší záruku splnění „národních zájmů“ mají považovat naplnění potřeb a zájmů evropského celku, musel by je o tom přesvědčovat velice nadaný řečník, který by byl navíc už dlouho předtím milovaným a uznávaným tribunem lidu.

Chyba je v tom, že někdo, kdo by požíval  v domácím prostředí - ať už irském nebo českém - nezpochybnitelné autority, neřekne veřejnosti přibližně toto: „Strach byste neměli mít z toho, že lisabonská smlouva změní Evropskou unii. Už se stalo!  Evropská unie už se změnila. (Nárůstem členských zemí téměř na dvojnásobek a perspektivou dalšího rozšiřování.)  Strach, ten byste měli mít z toho, že se tomu dodnes Evropská unie náležitě nepřizpůsobila.“

V Irsku je na voličích, zda dostane šanci se přizpůsobit a konečně fungovat na sto procent; v Česku je to momentálně - obrazně řečeno - na ústavním soudu. V konečné fázi ovšem (zatím) na parlamentu. Irům by měl někdo vštípit, že si nemohou nějakým „ne“ uchovat Evropu, kterou měli před rozšířením Unie, Evropu, v níž byli právě oni příjemci všech podpor a veškerého hýčkání, až se stali nejzářivějším příkladem prosperity pro ty národy, které se do EU právě chystaly vstoupit.

Před třemi lety se svým „ne“  v referendu pokusili Francouzi a Holanďané vrátit Unii  k časům „patnáctky“. Ale časy „patnáctky“ jsou minulostí, právě tak jako je minulostí svět dvacátého století. Stejně jako Francouzům a Holanďanům, ani Irům nevrátí případné  „ne“ v referendu to pohodlné zátiší na správné straně železné opony. Není už železná opona, není ani to, čemu se za její existence u nich říkalo „Evropa“, při čemž to byla jen její půlka. Ta na té správné straně železné opony. Dnes je Evropa všude a dokonce se ani neví, kde na východě končí.

Nám Čechům by měl někdo, komu budeme věřit, také jasně říci, že nemůžeme aspirovat na to, aby Evropa, do níž jsme vstoupili, zůstala tím vysněným zátiším, kterým také pro nás byla před listopadem, ba ještě pár let po něm, ta její západní půlka, sdružená v EU a stulená bezpečně pod křídly amerického orla. Evropská unie dneška a zítřka bude jen tím, čím ji uděláme. Všichni, kteří jsme s ní spojili osudy svých národů. Bude jen taková, jakou ji udělají nástroje, které jí teď dáme pro existenci v úplně jiném světě, než byl ten, jaký si pamatujeme ještě třeba z devadesátých let: svět jediné supervelmoci, svět nezpochybňované  převahy západních demokracií. 

Po Irsku se do centra pozornosti dostane Česko

Někdo s neotřesitelnou autoritou  by nám měl rychle vysvětlit, že nelze aspirovat ani na to, že odmítnutím lisabonské dohody odsoudíme Evropskou unii k osudu věčného nedochůdčete, a že my sami pak, stuleni víc než kdo jiný pod křídly amerického orla, přežijeme bez úhony následky destrukce evropských snah o jednotu a sílu. Osud kontinentu, který by byl jen hříštěm globálních sil v jejich zápase o převahu, o vládu nad surovinovými zdroji, o hegemonii té či oné ideologie, by byl asi smutný a ponižující. Evropa by skutečně byla na cestě k bezvýznamnosti, jak už tu jednou zaznělo. A také k chudobě.

Věřím, že i po případném ztroskotání ratifikace už druhého základního evropského dokumentu by se drtivá většina evropských politiků snažila uchránit stůj co stůj vlastní národy a evropskou strukturu. Existenci Česka v srdci takto zraněné a přesto neudolané Evropy si nedovedu představit jako příliš šťastnou a hrdou.

Dovolil jsem si přiřadit Česko k Irsku proto, že přesně to udělaly v předvečer irského referenda světové noviny, které mi přišly do ruky. Vyslovovaly obavy z toho, jak lisabonská smlouva dopadne v Irsku a u nás. To mě přesvědčilo, že zodpovědnost Česka za osud Evropy bude velká, ať to v Irsku dopadne jakkoli. Protože ani po případném irském odmítnutí lisabonské smlouvy, nebude možné zavelet v EU k rozchodu. A v případě, že Irové v referendu lisabonskou smlouvu ratifikují (a že ji pak ratifikuje britský parlament), obrátí se pak všechny oči v Evropě k Česku.

  • Irsko autor: Markéta Sandanusová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/156/15526.jpg
  • Lisabonská smlouva autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/242/24184.jpg
  • Vlajka EU autor: Galgonek Vladislav, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/9/849.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...