Svět podle Zdeňka Velíška (102)

Probíral jsem se reakcemi evropských státníků na ruské prezidentské volby. Nacházel jsem většinou formální gratulace a vyjádření naděje na pokračování spolupráce. Diplomacie má svá pravidla!

Reaguje Evropa adekvátně?

Na mediální frontě se na rozdíl od fronty státnické ozvaly hlasy varující před zárodky nové totality a požadující změnu politiky Západu vůči Rusku. Britský politolog Timothy Garton Ash (viz životopisná data) napsal hned v den ruských voleb do evropských deníků, co si myslí o dosavadních reakcích Evropy na znepokojivý průběh volební kampaně v Rusku. Garton Ash je někdo, v jehož prospěch se vždy vzdám svého prostoru v tomto blogu i kdekoli jinde. A tak i teď přetlumočím něco z jeho nejnovějšího výkřiku rozhořčení nad přístupem EU obecně - a některých evropských vlád zvlášť - k alarmujícím fenoménům ruské současnosti. I nad postoji EU k washingtonské administrativě.

Podle Timothyho G. Ashe je dosavadní chování Evropy k Rusku, Americe a Číně permanentní výzvou k tomu, aby vůči ní tyto mocnosti úspěšně uplatnily heslo „rozděl a panuj“. Co se vztahů s Moskvou týká, propadají země Evropské unie podle něho totální bezradnosti. „Obecně se dá říci, že chce-li člověk poznat, jak dalece je EU rozdělená, stačí podívat se na ni ze zorného úhlu Ruska, Spojených států nebo Číny. V Moskvě, Washingtonu i Pekingu se politické špičky dívají na EU se skepsí či dokonce s pohrdáním, protože vlády zemí EU s nimi mluví jednotlivě, s čepicí v ruce, ve snaze dojednat separátní dohody.“

Možná, že separátní jednání českého premiéra o radaru a vízech (separátní z pohledu EU a NATO) s Washingtonem zůstalo mimo zorné pole britského politologa, ale i tak - mimoděk - vystihl situaci. Česká zahraniční politika je jedním z příkladů toho, co Ash vidí jako slabinu Evropské unie. I Rusku se podle něho osvědčuje politika „divide et impera". Kdyby EU jednala jednotně, byla by mnohem mocnější než Rusko - říká Ash. - Její ekonomika má patnáctkrát vyšší objem než ruská; která je jen o málo objemnější než holandská a belgická dohromady. Přibližně polovinu svého zahraničního obchodu realizuje Rusko se zeměmi EU. Na vztazích s EU mu tedy záleží. Ovšem také pokrývá svými dodávkami zemního plynu v průměru čtvrtinu potřeb zemí EU. Společný postup zemí EU vůči Kremlu nebo Gazpromu - s Medveděvem v Kremlu to bude ještě víc než dosud jedno a totéž  - by byl v případě krize či kontroverze nejvýznamnější pro ty členské státy EU, které jsou nejvíc závislé na ruských energetických surovinách. K těm patří (vedle ČR) také Maďarsko. Přesto maďarská vláda právě v minulých dnech dojednala s Kremlem - také separátně, tedy bez koordinace s ostatními zeměmi EU - stavbu ruského plynovodu, která jednak silně konkuruje projektu EU na výstavbu podobného díla, zajišťujícího přísun plynu z neruských zdrojů do Evropy, jednak její realizace vystaví Maďarsko ještě víc ruským tlakům.

Ash smutně říká, že jediným důvodem proč „ocas vrtí psem“ a ne pes ocasem, je právě osudový nedostatek soudržnosti Evropy.

Nesoudržnost vadí i ve vztazích EU k USA

José Barroso si stěžuje velmi podobně: Evropská unie jako celek se na světové politické scéně příliš neprosazuje. Mohla by tam být aktivnější, kdyby už její politický vliv odpovídal její hospodářské síle. Přesto Barroso věří, že po prezidentských volbách v Americe bude s Evropou nový amerických prezident spolupracovat. Bohužel ne z respektu vůči Unii. Bude spíš respektovat skutečnost, že Spojené státy nemohou tváří v tvář globálním výzvám dneška a příštích let pokračovat v roli osamoceného světového hegemona. Změna klimatu, energetická bezpečnost, terorismus, finanční stabilita, to vše jsou globální výzvy, které USA nedokáží řešit samy, říká Barroso a vede ho to k závěru, že EU má dobrou výchozí pozici k tomu, aby se také ujala role světového hráče. Američtí přátelé už tohle pochopili, říká (důvěřivě) předseda Evropské komise.

Dobrou výchozí pozici snad Evropská unie má, ale pořád ještě z ní nevykročila správným směrem.

Existuje francouzsko-německý tandem?

Po loňských francouzských prezidentských volbách se čekalo jeho obnovení a spolu s ním nová dynamika EU. Dodnes se ale mezi Sarkozym a Merkelovou nevytvořila harmonie, která je k tomu nezbytná. Konzervativní a klidná Merkelová se odtahuje od Sarkozyho nekonvenčních vizí a neztotožňuje se s jeho návrhy, které jdou často proti obecně přijatým principům evropské integrace, jako je nezávislost centrální banky a nepřípustnost politického ovlivňování kurzu eura, či otevření trhu zemědělskými produkty. Merkelová, a spolu s ní i jiní předáci EU, se obávají, že Sarkozyho individualistická hyperaktivita ohrozí nakonec i efektivnost francouzského předsednictví, na kterém závisí dokončení procesu ratifikace Lisabonské smlouvy do konce tohoto roku a přijetí celé řady opatření k jejímu praktickému uplatňování od počátku roku příštího.

Taková je tedy Evropa (Evropská unie) ve chvíli, kdy se v Rusku přeskupuje moc, ve chvíli, kterou Timothy Garton Ash považuje za vhodnou k tomu, aby Evropa reagovala jinou, důraznější a důslednější politikou na to, že se Rusko stále víc a víc vzdaluje demokratickým normám a je stále méně a méně důvěryhodným partnerem. Ani kdyby EU měla v úmyslu zaujmout vůči Moskvě důraznější společné stanovisko, asi by to nedokázala. Není stále ještě vybavena takovou mezinárodní autoritou, aby ji Rusko, ať mu vládne kdokoli, respektovalo a přizpůsobilo se jí.

Zejména nám a ostatním zemím s podobnou historií, jakou máme my, by to nemělo být jedno. Je v našem zájmu usilovat o to, aby EU mezinárodní autoritu měla. Ne o opak!

  • Britský politog Timothy Garton Ash autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/112/11116.jpg
  • Předsedkyně CDU a německá kancléřka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/106/10541.jpg
  • Francouzský prezident Nicolas Sarkozy dnes zveřejnil svůj projekt, který má pomoci přistěhovalcům. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/77/7693.jpg
  • Vladimir Putin a Dmitrij Medvěděv autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/109/10840.jpg
  • Předseda Evropské komise José Manuel Baroso autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/20/1970.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...