Strom roku 2007 aneb laskavě pošetilá volba

Ať o to stojíme či nikoliv, různými formami jsme upozorňováni na volbu "Rok stromu 2007“ a nyní už i víme, že bychom mohli hlasovat pro vybrané finalisty. Je úlevné (a působí to jak tišivé pohlazení), že se přece jen objevují podobné soutěže a ankety. A nejen ty často nabubřelé a provázené agresivní reklamou o nejhezčí dívku, popřípadě nejhezčí ženskou část, ale také o nejlepšího manažera, bankéře, kopálistu, hokejistu, nejpopulárnějšího zpěváka, nejpovedenější auto – prostě o vše, co může být nějakým způsobem aspoň pro nějaký okruh lidí zajímavé a co také přitáhne dostatečně silné sponzory.

Že sláva takovýchto vítězů mívá jepičí život (když odhlédneme od abnormálních úkazů zvláště mezi "věčně zelenými” slavíky a slavicemi), to nemusíme zdůrazňovat. Navíc, jaký to má užitek?! Jen aby se za rok dostalo na výsluní nové jméno a to staré pomalu či rychle upadalo v zapomnění, kam leckdy také patří a snad i dříve patřilo. Přiznávám se, že mně je volba stromu roku o mnoho sympatičtější. Ale neubráním se otázkám, které mě v této souvislosti napadají: Co je kritériem, podle čeho vybírat a hlasovat? I když je zdůvodňováno, jak jsou pro nás stromy důležité, přece se nehodnotí ten nejvýkonnější v množství zachycené vláhy, ochlazovaného vzduchu, výroby kyslíku, zpevnění půdy… Ne. Ta kritéria jsou značně subjektivní. Někdy jim napomáhají historická fakta či tradované legendy (kdo význačný pod kterým stromem kdy tábořil), samozřejmě jejich velikost a majestátnost, impozantní věk či celkový umělecký dojem. Nejsou však některé věci jen módní záležitostí?

Zdá se, podle procenta zastoupení mezi finalisty, že letos „frčí” lípy… Inu, móda má svá nevyzpytatelná pravidla. Patrně k úspěchu lip přispívá, když vlastenecky mužný tenor procítěně zazpívá: “Ó vy lípy, ó vy lípy…,” a rozhodně jim neublíží ani ten nejsnadnější rým s tak ryze česky frekventovaným zařízením: lípy – pípy. Kdo ví, zda by však lípy neměly být diskvalifikovány, protože jejich symbol se objevuje v podobě stylizovaných listů na našich národních emblémech, potažmo i bankovkách, a to by se dalo hodnotit jako velmi vtíravá reklama… Nu, počkáme, zda rok 2008 nebude preferovat třeba duby či břízy.

Ale kdyby se dávaly hlasy ryze podle osobních hledisek, jistě by se v soutěži mohly objevit překvapivé nominace: strom, pod kterým jsme si dali první políbení, pod nímž sedával děda se strejdou, možná i strom, který jsem ve smyku těsně minul a jsem vděčný (a živý), že nevyrostl o kousek dál… Na někoho zapůsobí dokonale tvarovaná koruna, na jiného pokroucený kmen a zulámané větve, které svědčí o bojovné touze žít, růst, vytrvat. Jiný zase přihlíží jen k tomu, kolik švestek se na něm urodí – prostě, míchají se hrušky s jabkama (vím, že správně by mělo být: s jablky), pardon, hrušně s jabloněmi.

Rok Stromů

Tuto trochu úsměvnou soutěž ale přijímám s vděčností, že je naše pozornost poutána k tomu, co je skutečně důležité, co náš život nejen umožňuje, ale i zkrášluje a obklopuje jej nenapodobitelnou krásou, která se nikterak nepodbízí, nevytváří rafinované zástěrky nějakých svých nedostatků, ale prostě JE, existuje. A kdo ten půvab a vznešenost nedovede vidět, tomu prostě není pomoci. Budiž mu útěchou, že i tak jsou pro něj stromy užitečné. Na dřevo však až na posledním místě.

Nejde asi o to, který strom letos vyhraje. Jak je takový pokus o sestavení žebříčku skutečně vratké počínání dokládá skutečnost, že jeden z horkých favoritů, stolanský javor, padl k zemi vinou silné bouře hned následující den po té, co byl vybrán mezi finalisty… Důležitější ovšem je, abychom nejen letos, ale v celém svém životě na stromy nepřestali s vděčností a ohledy myslet. Na ty nádherné, vzrostlé, mimořádné, ale i na ty nejobyčejnější, které ještě stojí navzdory nepřízni osudu, rozšiřující se sítí dálnic, obchodních řetězců, ohavných hangárů průmyslových zón… Abychom si s úžasem a obdivem povšimli těch, které ještě na svých cestách můžeme potkávat, ale abychom mysleli i na ty stovky stromů, které kdesi ve vyprahlých krajinách hoří, které padají k zemi někde v amazonských pralesích, které jsou vyváženy za peníze, které nemohou nahradit jejich celkovou hodnotu, která nejde přepočítat na peníze.

Kdo? Co? Komu?

Naše chvastounství je skutečně nabubřelé… Vynášíme soudy o kde čem, stavíme se do role těch, kvůli nimž a pro něž je všechno. Zapomínáme, že to nejsme my, kdo by světu a životu byli příliš k užitku. Osobujeme si právo posuzovat to, co roste bez ohledu na nás a na to, zda my pro to něco uděláme, zda jsme se o to zasloužili. Leckteré z uvedených stromů byly již vzrostlé desítky ba stovky let, než jsme my sami vyrostli z dětských střevíčků. A kéž by tu byly ještě desítky let po tom, co my tu zaručeně nebudeme. A podle svých možností porostou dál, i když již ceny budou rozdány, když zmizí s metra a jiných ploch poutače na volbu stromu roku 2007, ony budou na svých místech stát bez ohledu na naše hodnocení – a přece k našemu užitku i potěšení. Ti vítězové, i ti poražení, i ti nikdy nenominovaní, a přece všichni nenahraditelní.

  • Stromy autor: Bohumil Kejř, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/323/32292.jpg
  • Kaštan autor: Bohumil Kejř, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/323/32291.jpg
  • Strom autor: Bohumil Kejř, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/323/32290.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...