Strach je špatný rádce

V noci z minulé soboty na neděli se mi špatně spalo. Rozhodila mě totiž naše kontaktní relace „Volejte Šestku!“ – ani ne tolik proto, že se tam v tak hojné míře ozývaly názory, s nimiž bytostně nesouhlasím, ale proto, že je vyslovovali posluchači této stanice, která se je už delší dobu snaží vést k myšlení do hloubky. Považoval jsem za samozřejmé, že právě tito menšinoví posluchači si takový způsob myšlení ztotožní s myšlením vysoce racionálním oproštěným od nezdravých emocí, zejména od strachu. Neboť strach má velké oči a tyto příslovečné velké oči nám pak deformují reálnou skutečnost – čili onu stále přemílanou pravdu, o níž už jen málokdy někdo řekne, co si pod ní představuje.

Dosti jednostranná opozice většiny právě v politice silně erudovaných osobností vůči názorům a požadavkům prezidenta republiky Václava Klause, s nimiž on přichází nejen opožděně, ale hlavně s úmyslem využít jich na podporu svého vítězství při znemožňování evropské integrace, by mohla naše nepovrchně myslící posluchače přesvědčit o tom, že pravda je spíše na straně těch oponentů než u prezidenta. Leč, marné naděje, valná část našich občanů považuje stále za větší nebezpečí případnou – ale jak stokrát prokázáno, vysoce nepravděpodobnou – možnost ztráty nějaké kdysi až příliš snadno získané chalupy v pohraničí než trvalé odstavení naší země a našeho národa z důvěry nadějného celku, který by měl pro příští staletí napravovat chyby ze staletí minulých, které vyplývaly z evropské nejednotnosti a strhávaly tento kontinent do stále nových a zbytečných válek.

Zajisté, Němci se na tom v minulých 150 letech vydatně podíleli a není divu, že slovo Němec se v hlasech našich lidí dodnes ozývá mnohem častěji než třeba slovo „nacista“, označující teprve beze zbytku ty, kteří se na nás provinili nejvíce. Proto našim lidem také tolik nevadil zločinný komunismus, když nám byl jaksi zprostředkovaně podáván z českých rukou. Kdežto hitlerovci byli především Němci a ani za druhé světové války se jim u nás jinak neřeklo. Proto si zde dodnes komunisty pěstujeme a vůči Němcům – zejména těm sudetským – zachováváme tu nejbdělejší ostražitost a nedůvěru až do třetího kolena.

Sám jsem zde před týdnem připomněl Heydrichovu řeč o přípravě vyhlazení českého národa z této země. Neučinil jsem tak proto, abych znovu ospravedlnil naši nechuť k Němcům, ale hlavně abych upozornil na to, kam až mohla Evropa dojít při existenci takzvaně suverénních národů a států, když byly puštěny z řetězu, jak se to stalo nejen v případě Hitlera, ale ještě před tím u Viléma II. či Bismarka nebo ještě před tím napoleonských Francouzů či v 17. století dokonce i Švédů. Václav Havel to s těmi Švédy jednou vzal vážně a požadoval vrácení nějakých zlatých krámů, které nám Švédové v Praze ukradli z beztak už před tím nakradených sbírek Rudolfa II. Možná, že zde měl Havel svou pravdu, ale celý svět se mu pokradmo posmíval a připisoval ten požadavek jeho divadelnickému fantazírování. Stejně by asi svět po šedesáti letech pohlížel na nějaké dodatečné požadavky sudetských Němců – tedy ono příslovečné „prolomení“ Benešových dekretů.

Urputná snaha a nezlomné přesvědčení o trvalém včlenění dekretů do našeho právního řádu jen upozorňuje na jejich ostudnost a filosofickou zvrhlost bez ohledu na to, za co měly být odvetou. Neboť v těch dekretech (hlavně č. 16 a 19, tzv. retribučních), které také mají být na věky zachovány jakožto perla našeho právního řádu, se s klidem operuje s – u nás už dávno zrušeným – trestem smrti, proti němuž není povoleno odvolání a musí být proveden do dvou hodin od vynesení, aniž by vyřízení případné žádosti o milost mělo odkladný účinek. Máme se opravdu čím chlubit, když i na platnosti tohoto paskvilu tak houževnatě trváme, aniž o tom raději příliš mluvíme. Ale když ono se to týkalo hlavně Němců, tak co? Stejně jako když při formulování dekretů o zabavení majetku a odebrání československého občanství se vycházelo z údajů o sčítání lidu od roku 1929, tedy i více než deset let před válkou, a podle toho se pak aplikovala kulturními státy dávno zrušená kolektivní národní vina.

Přiznám se, že po všem, co jsem v posledních dnech na toto téma slyšel, mám větší obavy z některých ustrašených Čechů než z kteréhokoliv jiného evropského národa a pohled na konání našich prý suverénních vlád za minulých dvacet let mě ani v nejmenším neuklidňuje.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6

  • Němečtí vojáci zabírají Sudety zdroj: http://kcprymarov.estranky.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/440/43916.jpg
  • Názory na platnost Benešových dekretů autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/31/3085.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...