Stabilní nestabilita – nestabilní stabilita

Stabilní většinovou vládu nemělo Česko od r. 1996. Druhá Klausova vláda tehdy musela kvůli aféře s financováním ODS po 16 měsících podat demisi. Ani žádný další šéf kabinetu (s výjimkou 'oposmluvního' Miloše Zemana) pak už nevydržel ve funkci po celé čtyřleté funkční období. Po pár měsících se střídali premiéři ČSSD (Špidla, Gross, Paroubek), premiér ODS Mirek Topolánek stihl vládnout poprvé jen měsíc, podruhé dva roky a dva měsíce. Sedm měsíců šéfoval přechodné vládě Josef Tošovský a čtrnáct měsíců úřednické vládě Jan Fischer. Petr Nečas s dvěma roky a čtyřmi měsíci současné vlády je rekordmanem posledního desetiletí.

I když stabilita Nečasova kabinetu připomíná vrávorání provazochodce nad propastí, všemi prorokovaný pád na její dno jakoby nějaká síla stále zadržovala. Přispívá k tomu i personální průvan, jímž 'čistý' pan Nečas čas od času sfoukává poskvrněné ministry a jako šéf ODS podle možností pročišťuje i kmotrovské struktury své strany. Od jmenování jeho vlády v červenci 2010 se v patnáctičlenném kabinetu vystřídalo 24 ministrů a tři místopředsedové vlády. Na svých postech vydrželi jen šéfové čtyř resortů, přičemž další změny na několika ministerstvech na sebe zřejmě nenechají dlouho čekat. Kromě premiéra tvoří páteř této vlády místopředsedové Karel Schwarzenberg a Karolína Peake a ministr financí Miroslav Kalousek. Pozice dalších členů kabinetu se kdykoliv mohou stát předmětem personálních pohybů, jak o tom svědčí i včera ohlášený odchod ministra dopravy Pavla Dobeše kvůli nefunkčnímu registru vozidel.

V důsledku rozpadu jednoho z koaličních partnerů – Věcí veřejných – vláda ztratila už na jaře 2011 ve Sněmovně pohodlnou většinu 118 hlasů; několik pokusů opozice o vyslovení nedůvěry však přestála. Poslední hlasování o důvěře, které Nečas poněkud riskantně spojil s přijetím daňového balíčku (zvýšení DPH o jedno procento a 'solidární' zdanění příjmů nad 100 tisíc korun), vláda rovněž ustála, třebaže způsob, jak toho dosáhla, byl i v naší politické praxi značně neobvyklý. Nešlo snad ani o to, že za tři odstoupivší 'rebelující' poslance ODS nastoupili tři náhradníci (což není proti demokratickým regulím), kteří pomohli odhlasovat daňový balíček, důchodovou reformu i vyrovnání s církvemi, jako spíše o risk, že spekulace o zákulisních čachrech s tím spojených spustí novou vlnu nedůvěry a nestability. Na druhé straně 'tah na branku', s nímž koalice ve vládě i ve Sněmovně preferuje své programové cíle, svědčí o pevném přesvědčení o jejich ideové správnosti a nezbytnosti pro omezení zadluženosti a dopadů globální ekonomické krize. Otázkou samozřejmě zůstává, zda tři loajální náhradníci (jeden nepravomocně odsouzený!), případně někteří nahodile kooperující 'véčkaři', kteří zachránili vládu v tomto případě, mohou být zárukou kontinuity nepříliš stabilní vlády i do budoucna.

Bude záležet také na tom, jak se poslanecká rošáda promítne do personální politiky, neboli zda a jakou prebendu získají vzbouřenci Petr Tluchoř, Ivan Fuksa a Marek Šnajdr za svůj spořádaný odchod ze Sněmovny. Na úřad práce jistě chodit nemusí, protože ze zákona mají nárok na návrat k původnímu zaměstnavateli. Tím v případě Fuksy bylo ministerstvo financí, u Šnajdra ministerstvo zdravotnictví. Oba šli poslancovat z postů prvních náměstků, které jim po jejich protivládním angažmá už sotva někdo zaručí. Ale v zaměstnaneckém poměru se na těchto úřadech uplatnit mohou, a pokud by je chtěli jejich šéfové v jednoroční ochranné lhůtě vyhodit, musela by to odsouhlasit předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová. Tluchořovi, který se původně živil jako podnikatel, zůstává ještě členství ve správní radě VZP, v níž by ho Šnajdr, jako její předseda, zřejmě chtěl udržet.

Ale právě ve VZP, která obhospodařuje 150 miliard korun plateb pojištěnců, a na ministerstvu zdravotnictví, jež se snaží ztrátové hospodaření VZP kontrolovat, by se následky poslaneckého střídání mohly projevit nejzhoubněji. Snaha ministra Leoše Hegera (TOP 09) o větší kontrolu VZP dlouhodobě narážela na odpor předsedy správní rady Šnajdra a ani premiér Nečas se k ministrem požadovanému doplnění správní rady nestavěl vstřícně. To vyvolává obavu, že by ministr Heger mohl být v rámci dalších změn ve vládě odstraněn Šnajdrovi z cesty. Ve VZP by tím došlo k posílení vlivu někdejšího Julínkova náměstka Šnajdra, což by takřka jistě znamenalo otevření cesty k dvojímu zdravotnictví – pro chudé a pro bohaté. Byl by to nejtěžší omyl premiéra Nečase, daleko vážnější než odvolání ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Byl by to zásah do sociálního organismu státu na nejcitlivějším místě, který by veřejnost vládě stoprocentně neodpustila. Přebily by se tím všechny – skutečné či domnělé – klady dvouletého působení koaličního kabinetu.

Byla by to škoda i proto, že Nečasova vláda, která se prezentovala jako 'koalice rozpočtové odpovědnosti, vlády práva a boje proti korupci', přes všechny nedostatky skutečně snižuje růst státního dluhu a jen při omezování státní administrativy dosáhla za dva roky úspory 174 miliard korun. Také přijatá protikorupční opatření a růst počtu trestního stíhání korupčníků svědčí pro tuto vládu. I přes složitost druhého pilíře penzijní reformy je její prosazení Nečasovou vládou vykročením ze začarovaného kruhu vysychajícího průběžného systému, který odnaučil lidi pamatovat na stáří a přispěl k demografické krizi. O účasti ve fondovém pilíři sice uvažuje zatím jen asi desetina obyvatel, ale i tak to bude potenciál rozumné investice nejméně pro milión občanů a dostatečný byznys pro správce fondů. Nehrozí ani rozkradení fondů, což dokládá stabilita podílových fondů, které bezpečně spravují stovky miliard více než 10 let.

Naopak stabilně nestabilní setrvale zůstává pozice české vlády. Je to podle většiny expertů i důsledek poměrného volebního systému, který při současném rozložení sil nevyprodukuje silného volebního vítěze. Navíc platí, že demokratický systém nikdy nemůže být ničím jiným než zrcadlem voličů. Jde-li k volbám většina nedemokratických voličů, vypadá volební výsledek podle toho. Nečasově vládě slouží ke cti, že i ve stabilně nestabilním prostředí udržuje byť nestabilní, ale jakous takous stabilitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...