Sladké svátky

Je to pár dní, co muslimové slavili jeden z největších svátků v roce, který je známý po celém muslimském světě jako eid. V Turecku se svátek, jenž následuje po skončení postního měsíce ramadánu, jmenuje šeker bayrami neboli svátek sladkostí. Ramadán, jak se obecně ví, je měsíc, ve kterém se muslimové postí. Od svítání do setmění nesmí jíst ani pít. Lidé musí vydržet až do večerních hodin, kdy už většinou čekají u rodinného stolu na to, až přesně nastane okamžik západu slunce. Pak nastává večeře.

Půst je ale zřejmě to jediné, s čím si lidé islámem nedotčení ramadán spojují. Svatý měsíc však nařizuje věřícím i štědrost, obzvlášť těm, kteří jsou na tom finančně lépe než ti ostatní. Několik mých známých, kteří se celý ramadán nechtějí nebo nemůžou postit, darují na konci peníze chudým nebo přispívají charitativním organizacím. V našem městě například majitel tureckých lázní po celých třicet dní rozdával večeři pro potřebné zdarma. Na parkovišti, které je jinak každý den naplněno auty jeho zákazníků, nechal přivézt plastové stoly a židle a z velkých hrnců jeho zaměstnanci večer nabírali příchozím tříchodové menu. Lidí, kteří uvítají pomoc, je v této okrajové čtvrti pořád hodně. 

Když uplyne třicetidenní doba půstu, následují naopak svátky, které jsou mimo jiné i oslavou jídla a všeho, co si lidé museli během uplynulých třiceti dní odepřít. Na prvním místě je ale tento bayram (turecky svátek) rodinnou událostí. Během prvního dne svátku, který letos připadl na úterý, se nechodí do práce, většina obchodů je zavřených, nedostanete se ani do bank nebo úřadů a volno mají samozřejmě i děti. Svátky mohou také zkomplikovat život turistům z ciziny, takže je dobré si předem zjistit datum a dobu jejich trvání. Během bayramu se totiž většina Turků vydává na rodinnou dovolenou, a tak jsou hotely a silnice přeplněné. 

Oficiálně trvají svátky tři dny, Turecko si je ale letos prodloužilo na celý týden. Lidé navštěvují své rodiny, mladí starším členům rodiny na výraz úcty líbají ruce a nosí dárky. Protože je tento bayram přezdívaný sladký, nejčastějším dárkem jsou sladkosti všeho druhu. Už asi dva týdny před začátkem oslav nachystají obchody velké regály s nejrůznějšími bonbóny a cukrárny musí zvýšit výrobu sladké baklavy (oblíbený zákusek z listového těsta, medu, cukru a ořechů). U všech zdrojů sladkostí jsou pak dlouhatánské fronty. V poslední den ramadánu to v Turecku vypadá jako u nás 23. prosince. Zkrátka lidé si nechávají vše na poslední chvíli po celém světě. Bonbóny by měl mít ten den každý připravené i u vchodových dveří. Stále je totiž živá i jedna stará tradice. V první den svátku chodí děti od domu k domu, zvoní na zvonky, přejí hezké svátky a za odměnu dostávají od sousedů a příbuzných sladkosti. 

Turci během bayramu nezapomínají ani na zemřelé. Turecké hřbitovy nebývají běžně příliš zaplněné a ke zdejším zvyklostem nepatří starat se o náhrobky s železnou pravidelností (jako je tomu například v mé rodné vesnici ve Slezsku), ale o svátcích je i tady plno. Bílé mramorové náhrobky s arabskými nápisy lidé zdobí květinami, které často jen tak kus po kusu zapichují do hlíny. Ženy si zakrývají ramena a hlavu šátkem, na hřbitově platí stejná pravidla jako při návštěvě mešity. Z reproduktorů zní bez přestání modlitby. I to k muslimským svátkům samozřejmě patří. Tak zase za rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 21 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...