Situace v Donbasu je plně v rukou Ruska

Ukrajinský parlament má za sebou další klíčová hlasování, která přímo ovlivní budoucí směřování země. Zřejmě nejsledovanější byla ratifikace Asociační dohody s EU, kvůli které loni v listopadu vypukly první protesty na kyjevském Majdanu. Po jejím podpisu na jaře letošního roku byla pak 16. září synchronně ratifikována ukrajinským i evropským parlamentem. Zcela jistě se jedná o důležitý symbolický krok, který je ale pouhým počátkem dlouhé cesty směrem ke snu většiny Ukrajinců o členství v EU.

I když se nakonec ve smlouvě i přes požadavky Ruska nic nemění, byla odložena platnost zóny volného obchodu mezi EU a Ukrajinou. Je to nešťastný krok, protože nadále umožňuje Rusku tlačit v tomto prostoru na Ukrajinu a odrazovat ji od vytvoření zóny volného obchodu. I proto je důležité, aby Unie ani Ukrajina nepodlehly tlaku a plně implementovaly dohodu k slíbenému začátku roku 2016.

Slavnostní podpis asociační dohody
Zdroj: ČTK/AP/Olivier Hoslet

Kromě toho parlament schválil zákony o amnestii pro ozbrojence z Donbasu, speciální status obsazených území a také dlouho očekávaný zákon o lustraci. V případě prvních dvou se nejedná o zásadní novinku, neboť podobné kroky prezident Porošenko sliboval již před několika měsíci, byť tehdy se předpokládala celková decentralizace státu a nikoliv zvláštní status pro obsazená území.

I na samotné Ukrajině se jedná o téma značně kontroverzní, vůči kterému se vymezila především Julija Tymošenková. Rozčarování nad schválenými zákony vyslovil ale i gubernátor Doněcké oblasti Serhij Taruta a distancoval se od nich poslanecký klub nacionalistické strany Svoboda. Naopak souhlas s tímto postupem vyjádřili například velitel dobrovolného praporu Donbas (který se stal něčím na způsob národního hrdiny) Semen Semenčenko nebo známý vojenský analytik Dmytro Tymčuk. Podle nového zákona by se v prosinci měly na obsazených územích uskutečnit komunální volby, a pokud k nim nedojde, bude mít Kyjev další argument o nemožnosti dohody s ozbrojenci.

I když se zdálo, že likvidace ozbrojenců je jen otázka času, vzhledem k aktivnímu angažmá Ruska je dnes s největší pravděpodobností silové řešení konfliktu nemožné. Nejlepším řešením pro dané oblasti a především místní populaci by pochopitelně byla opětovná plná reintegrace do ukrajinských struktur, neboť vakuum, které by vzniklo zmrazením konfliktu by pochopitelně neumožnilo plnohodnotnou rekonstrukci regionu.

Mapa území ovládaných separatisty
Zdroj: ČT24

Je zcela zjevné, že řešení situace v Donbasu je plně v rukou Ruska, které zablokovalo silové řešení a pravděpodobně bude blokovat i reintegraci se zbytkem Ukrajiny. Právě proto je speciální status obsazených území zřejmě nevyhnutelnou nutností, a to i když k jeho faktické implementaci s velkou pravděpodobností nedojde. V každém případě se jedná o další důkaz, že ukrajinská strana má na nějakém řešení konfliktu dlouhodobý zájem, zatímco na druhé straně jsou veškeré snahy ignorovány. Po mnoha snahách o jednání by mezinárodní společenství mělo konečně uznat, že diplomatické řešení konfliktu je se současným režimem v Rusku nemožné a aktivně poskytnout Ukrajině skutečně účinnou pomoc. Pochopitelně je dobře, když díky vyhlášenému příměří neumírají ve větší míře lidé. Situaci v částech Doněcké a Luhanské oblasti to ale nevyřeší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...