Shakespearovské drama o pádu vlády

Kdyby občan bral vše kolem sebe vážně, měl by před několika dny pocit, že co chvíli spatří hrbatého Mirka Topolánka, jak pomateně běhá Sněmovnou a nabízí Strakovu akademii za koně. Nebo alespoň za provozuschopný automobil. Ovšem Topolánek není hrbatý, už vůbec ne anglický poslední královský York Richard III., parlamentem neběhá, toliko v něm ukazuje na prstech, sídla vlády by se jen tak lehce za nějakou herku nezřekl. Navíc, ukažte kobylu, která by ho unesla. Možná tak štýrská. K tomu: ti, co o posledním dramatu vyslovování nedůvěře vlády psali, nejsou žádní Shakespearové, nýbrž prostí čeští novináři.

A hlavně Jiří Paroubek, věru, netrpí formátem Jindřicha VII. Proto se žádné drama nekonalo. Opoziční poslanci vyslali vůči vládě šípy, v nichž bylo tolik jedovatých argumentů, jako nacházíme ve výronech internetové diskuse. Prostě si zanadávali. Pak se hlasovalo. A následně všechno zhaslo. Opozice vyhrožovala, jaké že snese důvody, které roznesou vládu na padrť jako kopyta rytířských hřebců. Ve skutečnosti šišlavě zařehtalo stádečko komických valachů. Topolánek prohlásil, že nemusí zoufale běhat a nabízet premiérství za koně, neboť to všechno byla čiročirá nuda.

My, novinářští čeští Shakespearové, nyní oznamujeme světu, že opozice svá velká slova nezvládla. Bodejť by také mohla. Vždyť takový je dlouhodobý stav české politiky. Pevně nepevné koalice, mnohdy sestavené ze zdánlivě vzájemně neústrojných veličin, ale ve chvíli, kdy jde o vládnutí, měnící se v křemeny, z nichž je celá vláda z kvádrů. K tomu přilepí se Melčáci a Pohankové. Dříve kupříkladu Wagnerové. Taky Kottové. Diskuse přestává být věcnou, stává se hlasovací. Počítací. Vypočítavou.

Vlastně ale, zdalipak to není dobře. Kabinety tu střemhlav nepadají. Jenom občas někdo funkci vymění za byt. Jednou, pravda, rozechvělo se u nás cosi, později nazvané směšně pateticky a ahistoricky "sarajevský atentát”. Bylo to takové vybočení z cest české duše, až jsme se nejspíš něčeho takového propodruhé zalekli. Ano, to tehdy bylo představení. Drama boje. Ruml a Pilip. Lux. A pak Klaus, který věděl, že v tu chvíli mu koně-lid nikdo nenabídne, nýbrž si ho bude muset pracně chytit a vycvičit. Což se mu nakonec podařilo. Byly to všechno velké - a ať si myslí, kdo chce, co chce, úctyhodné - postavy politického dramatu. Od té doby se v české politice nic tak velkého nepřihodilo. A nejspíš ani neudá.

Asi je to dobře. Příliš velké a dramatické zvraty možná oživí mediální scénu a potěší na politickou krev čekající dav. Nicméně pokud země není ve skutečné krizi, zpravidla nic dobrého takové přemety nepřinášejí. A lze vcelku úspěšně předpokládat, že v doopravdické krizi nejsme. Byť některé události, které vyvolávají pnutí, by ji mohly přiblížit. Kupříkladu podivně se rozmachující případ Čunek. Jistě, současný pokus opozice srazit vládu byl nepříliš dramatický a vzrušující. Jenomže i českým nebouřlivým rybníkem může občas něco zahýbat. Až už bude nosům obecenstva nemilé, jaký puch je to zasahuje. A potom třeba zažijeme nějakého politika zoufale nabízejícího prebendu za koně, na němž bude moci utéct.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...