Severokorejské déjà vu

A je to tady! Kdo si před nedávnem vsadil na to, že Severní Korea do války nepůjde, vyhrál. KLDR totiž vyjádřila ochotu obnovit rozhovory o jaderném odzbrojení. Po výhrůžkách atomovou válkou a totálním zničením nepřátel, což reálně hrozí „jen“ Jižní Koreji, si mnozí oddechli. A nejen na Korejském poloostrově. Pchjongjang totiž dlouhé týdny napínal nervy prezidentů i premiérů od Pekingu až po Washington doslova k prasknutí.

Co se ale skrývá za obratem o 360 stupňů? Proč severokorejský vládce vyslal do Čínské lidové republiky svého vyslance, kterého nakonec přijal i prezident? A co přimělo severokorejské generály mluvit o míru krátce poté, co z jejich úst sršely rakety i jaderné nálože? Odpovědí je hned několik, všechny ale mají jediného jmenovatele.

Severokorejského diktátora Kim Čong-una, který se potřebuje udržet u moci. A tu mu zajistí nejen smrtící arzenál a věrní generálové, ale také životně důležitá ekonomická pomoc. Pojďme si tedy nejprve říci něco o samotné vojensko-mírové misi do Pekingu. Vicemaršál severokorejské armády Čche Rjong-he je vůbec nejvyšším představitelem KLDR, který Čínu navštívil od loňského srpna. A Pchjongjang se touto cestou vůbec netajil, jako tomu jinak bývá zvykem. Naopak. Zveřejněny byly dokonce fotografie ještě před odletem delegace do ČLR. Jinými slovy, předem bylo jasné, že je „něco“ na spadnutí. A tím je nakonec ústupek Pchjongjangu a příslib návratu k jednacímu stolu.

Není také náhoda, že k rozhovorům v Pekingu došlo krátce před americko-čínským summitem. K setkání Baracka Obamy se Si Ťin-pchingem má totiž dojít už 7. června. Peking se navíc rozhodl připojit k sankcím OSN proti KLDR, uvalených na Pchjongjang poté, co v únoru i přes varování ze strany mezinárodního společenství provedl svou třetí jadernou zkoušku.

A nyní se dobře ukazuje, jak je právě ekonomický bič na Kimův režim účinný. Bank of China totiž zablokovala účty severokorejské Foreign Trade Bank právě kvůli spojení s jaderným programem KLDR. Bez peněz nemá dynastie Kimů a jeho věrní šanci na přežití, což se v minulosti mnohokrát potvrdilo.

Na poslední severokorejské misi do Číny je ale důležité i to, kdo ji vedl. Čche Rjong-he patří k nejvyššímu vedení země, je šéfem politbyra severokorejské armády a často tahá za nitky vlády. Patří k nejvěrnějším spojencům mladého vůdce Kim Čong-una, který ho loni dokonce povýšil na generála, přestože neměl za sebou žádnou vojenskou minulost.

Diktátor Kim Čong-un tím samozřejmě hraje na obě strany. Jednak potřebuje dostat pod kontrolu armádu, která podle severokorejské ústavy zůstává nejdůležitější složkou v zemi, na druhé straně si ale nemůže dovolit ztratit podporu ozbrojených sil. I proto dále buduje a modernizuje raketové jednotky a občas sáhne k ozbrojené provokaci.

Jasným důkazem je oznámený návrat generála Kim Kjok-sika. Tento už 75letý zastánce tvrdé linie, označovaný také za jestřába komunistického režimu, se totiž stal vrchním velitelem více než milionové armády jen krátce poté, co přišel o post ministra obrany. Právě Kim Kjok-sik je mimo jiné odpovědný za bezprecedentní útok na jihokorejský ostrov Jongpchjong na konci roku 2010, kdy zahynuli čtyři lidé a devatenáct dalších utrpělo zranění. Šlo o vůbec první přímý útok na civilní cíle od konce Korejské války.

Šachovou partii má tedy vládnoucí Kim rozehranou velmi dobře. Zajistil si stabilitu a loajalitu ozbrojených sil a zároveň uklidnil už značně nervózní a roztrpčené čínské vedení, bez jehož podpory mu nejsou nic platné ani sklady s nukleárním arzenálem. A tentokrát už vůbec nešlo o všechny ty luxusní jachty, drahá auta nebo nejjemnější koňaky, kterými si kupuje soudruhy z partaje i generály.

Zbídačená Severní Korea totiž zoufale potřebuje ekonomické reformy i pokračující přísun pohonných hmot, potravin a dalších investic. A pro posledního pokračovatele dynastie Kimů je vůbec nejdůležitější, že získá pomoc nejen od Číny, ale také od Spojených států nebo Jižní Koreje. A možná i mnohem víc. Na domácí scéně se pak bude bít mohutně v prsa s tím, že jen díky neohroženému postupu vůči úhlavnímu nepříteli ho nakonec přinutil k jednání. V každém případě se Pchjongjangu chrastění zbraněmi a hrozby válkou opět vyplácí…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...