Je to zločin! Žádná nehoda. Sestřelení letadla Boeing 777 Malajsijských aerolinií nad východem Ukrajiny je totiž hromadnou vraždou, bez ohledu na skutečnost, kdo zmáčkl knoflík. A spáchanou doslova za bílého dne, i když let MH17 přestal s domovskými úřady komunikovat přesně ve 22:15 tamního času, tedy v době, kdy už příbuzní cestujících i palubního personálu uléhali a těšili se na setkání s nimi druhý den.
V této souvislosti sleduji neutichající diskusi na různých webových serverech, hlavně českých, a je mi z toho nejen nedobře v oblasti břišní, ale hlavně je mi stydno. Názory, že letadlo nechal sestřelit Kyjev, protože potřeboval získat větší pomoc od Západu, lze ještě pochopit jako zoufalé výkřiky zástupců ruské páté kolony nebo „jen“ obdivovatelů Ruska v čele s Vladimírem Putinem. Ale nechutné poznámky, opravdu nelze v tomto případě použít slovo „vtipy“ na adresu nevinných obětí, jen svědčí o (ne)kulturnosti těchto diskutujících.
A do stejné kategorie patří i názory proruských separatistů, mezi nimi pak vyčnívají dva, které dominují malajsijským médiím. Jeden cituje deník The Star a jeho autorem je jeden z velitelů povstalců Igor Girkin, plukovník ruské rozvědky GRU. Tento muž, na základě tvrzení rebelů operujících v místech dopadu trosek sestřeleného stroje, totiž prohlásil, že řada obětí už byla mrtvá při nástupu v Amsterodamu. A je už jedno, že Girkin, který se už ocitl na černé sankční listině Spojených států, na sociální síti vkontakte podotkl, že podobné informace nemůže potvrdit. Zlého gina z lahve totiž už vypustil.
Mnohem hrůznější je však okrádání mrtvol. A prohrabávání tašek a baťohů zabitých cestujících ničím jiným není. Výzvy ukrajinských úřadů pozůstalým obětí, aby zablokovali jejich kreditní karty, opět mohou být součástí informační války, zjišťování obsahu zavazadel separatisty či lidmi bez uniforem, navíc na pozadí toho, že povstalci odmítli na některá místa s troskami boeingu pustit členy OBSE, je zase jen a jen ukázkou holé neúcty k mrtvým. I k živým.
Putin. Vladimir Vladimirovič
„Odpovědnost za tragédii plně nese Kyjev,“ prohlásil v první reakci na pád letadla ruský prezident. Podle Putina je to totiž „logické, protože k havárii došlo na ukrajinském území“. To je stejné, jako kdyby za zřícení newyorských „dvojčat“ mohly Spojené státy, protože mrakodrap Světového obchodního centra stál v americkém New Yorku, nebo že za útok v nákupním centru Westgate Mall v Nairobi mohly keňské úřady a nikoli teroristé ze somálských milicí Šabáb.
Putin však zašel ještě dál, když uvedl, že „k této tragédii by nedošlo, kdyby na Ukrajině panoval mír a kdyby nebyly obnoveny bojové akce na jihovýchodě Ukrajiny“. Ano. V tom má naprostou pravdu! Nutno jen podotknout, že těmi, kdo odmítli příměří a jednání o klidu zbraní, byli proruští separatisté podporovaní, logisticky i materiálně Moskvou.
I proto, jak prohlásil australský premiér Tony Abbott, je za tragédii plně odpovědné Rusko. Předseda australské vlády šel v tomto hodnocení dokonce mnohem dál než evropští či američtí představitelé, když si kvůli sestřelení letu MH17, na jehož palubě bylo i 28 občanů Austrálie, předvolal ruského velvyslance v Canbeře:
„První reakcí ruského velvyslance bylo, že z toho obvinil Ukrajinu. Musím říci, že to je hluboce, opravdu hluboce neuspokojivé. Všichni víme, že na Ukrajině jsou problémy. Víme také, kdo má na těchto problémech velkou vinu. Myšlenka, že Rusko může nějak tvrdit, že s tím nemá co do činění, protože se to stalo v ukrajinském vzdušném prostoru, vskutku neobstojí,“ řekl doslova Tony Abbott.
Akt terorismu
Malajsijský premiér Najib Abdul Razak označil sestřelení letounu za zločin a požaduje, aby pachatelé stanuli před soudem. A tito vrazi by měli být obžalování z teroristického útoku. Zničení jakéhokoli civilního letadla v oblasti, která není označena za válečnou zónu (war zone), totiž není jinak právně kvalifikováno než právě jako akt terorismu. A ani Ukrajinu ani Krym Rada bezpečnosti OSN za válečnou zónu nevyhlásila.
Vladimir Vladimirovič Putin je nyní evidentně zahnán do kouta. Důkazní smyčka se utahuje, protože terorismus je jasně definován:
„Terorismus je metoda použití síly či hrozby silou prováděná skrytými jednotlivci, skupinami nebo státem podporovanými aktéry. Akt násilí je zaměřen proti nevinným osobám nebo civilním cílům. Hlavním účelem teroristického aktu je vyvolat pocit strachu. Vedlejším účelem může být upoutání pozornosti (tzv. propaganda činem) nebo získání dílčích výhod či ústupků ze strany atakovaného aktéra. Konečným cílem terorismu je politická změna.“
Další z definic mluví o tom, že „terorismus označuje promyšlené, politicky motivované násilí prováděné proti nekombatantům subnacionálními skupinami či tajnými agenty, obvykle za účelem ovlivnění veřejnosti“. A je jedno, že ke konkrétnímu činu došlo „omylem“, jak se v případě sestřelení letu MH17 zdá.
Samozřejmě nikdo z oněch 298 lidí na palubě MH17 o něčem takovém, když nastupoval na letišti v Amsterodamu, vůbec nepřemýšlel. Lidé se těšili, až doletí do cíle, obejmou své příbuzné, přesednou na další spoj, který je odveze třeba do Melbourne na 20. konferenci o AIDS, až se setkají se známými, přáteli, manželi či babičkou čekající na dceru s třemi vnoučaty.
Nevím proč, ale vybavuji si teď film Love Actually (Láska nebeská), kdy na letišti čekají desítky lidí na cestující, co právě přistáli. Mezi nimi i na filmového premiéra v podání herce Hugha Granta. Na mezinárodním letišti v Kuala Lumpuru ale všichni čekali marně. A ani skutečný premiér, tentokrát malajsijský, už nikdy nepozdraví svou 83letou babičku Puan Sri Siti Amirah, i když „nevlastní“. A na tabuli o příletech jen svítí nápis „Pray for MH17. Modlete se za let MH17“.
