Sestřelení MH17 je hromadnou vraždou

Je to zločin! Žádná nehoda. Sestřelení letadla Boeing 777 Malajsijských aerolinií nad východem Ukrajiny je totiž hromadnou vraždou, bez ohledu na skutečnost, kdo zmáčkl knoflík. A spáchanou doslova za bílého dne, i když let MH17 přestal s domovskými úřady komunikovat přesně ve 22:15 tamního času, tedy v době, kdy už příbuzní cestujících i palubního personálu uléhali a těšili se na setkání s nimi druhý den.

V této souvislosti sleduji neutichající diskusi na různých webových serverech, hlavně českých, a je mi z toho nejen nedobře v oblasti břišní, ale hlavně je mi stydno. Názory, že letadlo nechal sestřelit Kyjev, protože potřeboval získat větší pomoc od Západu, lze ještě pochopit jako zoufalé výkřiky zástupců ruské páté kolony nebo „jen“ obdivovatelů Ruska v čele s Vladimírem Putinem. Ale nechutné poznámky, opravdu nelze v tomto případě použít slovo „vtipy“ na adresu nevinných obětí, jen svědčí o (ne)kulturnosti těchto diskutujících.

A do stejné kategorie patří i názory proruských separatistů, mezi nimi pak vyčnívají dva, které dominují malajsijským médiím. Jeden cituje deník The Star a jeho autorem je jeden z velitelů povstalců Igor Girkin, plukovník ruské rozvědky GRU. Tento muž, na základě tvrzení rebelů operujících v místech dopadu trosek sestřeleného stroje, totiž prohlásil, že řada obětí už byla mrtvá při nástupu v Amsterodamu. A je už jedno, že Girkin, který se už ocitl na černé sankční listině Spojených států, na sociální síti vkontakte podotkl, že podobné informace nemůže potvrdit. Zlého gina z lahve totiž už vypustil.

Mnohem hrůznější je však okrádání mrtvol. A prohrabávání tašek a baťohů zabitých cestujících ničím jiným není. Výzvy ukrajinských úřadů pozůstalým obětí, aby zablokovali jejich kreditní karty, opět mohou být součástí informační války, zjišťování obsahu zavazadel separatisty či lidmi bez uniforem, navíc na pozadí toho, že povstalci odmítli na některá místa s troskami boeingu pustit členy OBSE, je zase jen a jen ukázkou holé neúcty k mrtvým. I k živým.

Putin. Vladimir Vladimirovič

„Odpovědnost za tragédii plně nese Kyjev,“ prohlásil v první reakci na pád letadla ruský prezident. Podle Putina je to totiž „logické, protože k havárii došlo na ukrajinském území“. To je stejné, jako kdyby za zřícení newyorských „dvojčat“ mohly Spojené státy, protože mrakodrap Světového obchodního centra stál v americkém New Yorku, nebo že za útok v nákupním centru Westgate Mall v Nairobi mohly keňské úřady a nikoli teroristé ze somálských milicí Šabáb.

Putin však zašel ještě dál, když uvedl, že „k této tragédii by nedošlo, kdyby na Ukrajině panoval mír a kdyby nebyly obnoveny bojové akce na jihovýchodě Ukrajiny“. Ano. V tom má naprostou pravdu! Nutno jen podotknout, že těmi, kdo odmítli příměří a jednání o klidu zbraní, byli proruští separatisté podporovaní, logisticky i materiálně Moskvou.

I proto, jak prohlásil australský premiér Tony Abbott, je za tragédii plně odpovědné Rusko. Předseda australské vlády šel v tomto hodnocení dokonce mnohem dál než evropští či američtí představitelé, když si kvůli sestřelení letu MH17, na jehož palubě bylo i 28 občanů Austrálie, předvolal ruského velvyslance v Canbeře:

„První reakcí ruského velvyslance bylo, že z toho obvinil Ukrajinu. Musím říci, že to je hluboce, opravdu hluboce neuspokojivé. Všichni víme, že na Ukrajině jsou problémy. Víme také, kdo má na těchto problémech velkou vinu. Myšlenka, že Rusko může nějak tvrdit, že s tím nemá co do činění, protože se to stalo v ukrajinském vzdušném prostoru, vskutku neobstojí,“ řekl doslova Tony Abbott.

Akt terorismu

Malajsijský premiér Najib Abdul Razak označil sestřelení letounu za zločin a požaduje, aby pachatelé stanuli před soudem. A tito vrazi by měli být obžalování z teroristického útoku. Zničení jakéhokoli civilního letadla v oblasti, která není označena za válečnou zónu (war zone), totiž není jinak právně kvalifikováno než právě jako akt terorismu. A ani Ukrajinu ani Krym Rada bezpečnosti OSN za válečnou zónu nevyhlásila.

Vladimir Vladimirovič Putin je nyní evidentně zahnán do kouta. Důkazní smyčka se utahuje, protože terorismus je jasně definován:

„Terorismus je metoda použití síly či hrozby silou prováděná skrytými jednotlivci, skupinami nebo státem podporovanými aktéry. Akt násilí je zaměřen proti nevinným osobám nebo civilním cílům. Hlavním účelem teroristického aktu je vyvolat pocit strachu. Vedlejším účelem může být upoutání pozornosti (tzv. propaganda činem) nebo získání dílčích výhod či ústupků ze strany atakovaného aktéra. Konečným cílem terorismu je politická změna.“

Další z definic mluví o tom, že „terorismus označuje promyšlené, politicky motivované násilí prováděné proti nekombatantům subnacionálními skupinami či tajnými agenty, obvykle za účelem ovlivnění veřejnosti“. A je jedno, že ke konkrétnímu činu došlo „omylem“, jak se v případě sestřelení letu MH17 zdá.

Samozřejmě nikdo z oněch 298 lidí na palubě MH17 o něčem takovém, když nastupoval na letišti v Amsterodamu, vůbec nepřemýšlel. Lidé se těšili, až doletí do cíle, obejmou své příbuzné, přesednou na další spoj, který je odveze třeba do Melbourne na 20. konferenci o AIDS, až se setkají se známými, přáteli, manželi či babičkou čekající na dceru s třemi vnoučaty.

Z místa neštěstí se odklízejí další a další těla
Zdroj: Dmitry Lovetsky/ČTK

Nevím proč, ale vybavuji si teď film Love Actually (Láska nebeská), kdy na letišti čekají desítky lidí na cestující, co právě přistáli. Mezi nimi i na filmového premiéra v podání herce Hugha Granta. Na mezinárodním letišti v Kuala Lumpuru ale všichni čekali marně. A ani skutečný premiér, tentokrát malajsijský, už nikdy nepozdraví svou 83letou babičku Puan Sri Siti Amirah, i když „nevlastní“. A na tabuli o příletech jen svítí nápis „Pray for MH17. Modlete se za let MH17“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...