Samé veselé zprávy z islámského světa a z Brd

Muslimové už zase protestují. Zapalují švédské vlajky. Kvůli ne zvlášť vyvedenému obrázku Mohameda. V regionálních švédských novinách Nerikes Allemanda otiskli karikaturu Larse Vikse, který vtipkoval na účet pro islamisty nejsvětějšího z nejsvětějších. Namaloval hlavu pana proroka s tělem psa. Tedy demonstranti za víru pravou si v ulicích muslimských měst užívají.

Není to, věru, nic pěkného, žertovat na účet víry svých bližních. Jenomže my jsme v naší židovsko-křesťanské kultuře zvyklí dělat si vtipy prakticky ze všeho. Ba z vlastní víry. I Židé vtipkují na účet svých svatostí. Samozřejmě, v obou případech se ortodoxní zlobí. Většina se však nenechá nijak rozházet. Navíc ti pravověrní nemají tendence – až na výjimky – hned kvůli tomu zapalovat či mordovat. Také mám trochu obavu, zda nás vyznavači Alláha a jeho proroka Mohameda vůbec považují za své bližní. A tak pozemským vzduchem létá temný posel civilizačního nedorozumění. V jedné víře se za humor, byť možná nepovedený, dává nejvýš pár facek, a to ještě je vykonavatel považován za nerudného podivína. V konfesi druhé by člověka za vtípek o mladém manželovi (Mohamedovi) velmi zralé vdovy po majiteli karavan možná i přibili za uši.

Kdepak naznačit něco ironicky významného o bohatých starých dámách a jejich žebráckých milencích, kteří s nimi nakonec vstoupí do svatého svazku a stanou se tím pádem movitými spolumajiteli pěkného stáda dopravních velbloudů s příslušenstvím. To by zazněly protesty! A dělo by se nejspíš jako ve výše uvedeném případě: představitel švédského velvyslanectví v Íránu byl povolán na tamní ministerstvo zahraničí a vypeskován skrze svatokrádež. Vůči autorovi zlehčování by pak mohl nějaký prudivý ajatolláh vyhlásit smrtící fatvu. Ta by všem lidem naší víry (či nevíry) připadala jako další hloupý, ba ještě hloupější vtip, nicméně už by šlo o život.

A otázka, zda nejsme v situaci, v níž už nejde o lejno, ale o cosi důležitějšího, se nabízí čím dál veseleji. V Íránu se krom ohrazení vůči švédskému svatokrádežnictví pochlubili, že vyrobili a do provozu uvedli tři tisíce centrifug. Tyto odstředivky samy o sobě obohacený uran pro jaderné pumy neprodukují, ale lze je k tomu velmi snadno přizpůsobit. Experti tvrdí, že by Íránci teoreticky mohli zhotovit materiál pro takovou pěknou atomovku během roku.

V těchto souvislostech – při nedostatku humoru našich spoluobčanů s ručníkem na hlavě a při jejich zuřivém zbrojení, jež vyvolává pocit, že by možná doopravdy chtěli ty Izraelity tak trochu zahnat do moře, a když už se to tak v tom světě vezdejším skulí, utopit s nimi i hromadu příliš nevhodně vtipkujících křesťanů, a vůbec nastolit tu pořádek pěkně podle koránu, protože konec konců je to Kniha knih, a kdo se ji za čtyřiadvacet hodin nenaučí nazpaměť, bude popraven – jeví se počínání mnohých našich spoluobčanů, kteří tak vášnivě nesouhlasí s americkým radarem v Brdech, poněkud zpozdilé.

Čech, jak známo, drží se hesla: „Psina musí být, i kdyby tátu věšeli!“ A najednou zjišťuje, že jisté šprýmy se prostě nesmí. A že by se kvůli nim vousatý vlastník centrifug, které mohou vyprodukovat válečný uran, mohl doopravdy rozzlobit a přestat už jen tak legračně zapalovat auta. A vyzkoušet něco bez žertů. Snad českému obecenstvu nejen z brdských lesů v těchto směšných souvislostech cosi dojde.

Pokud ovšem celá ta bžunda o Mohamedových karikaturách a íránských centrifugách není složitou rozchechtanou akcí agentury, kterou údajně naše vláda oslovila, aby přesvědčila brdskou veřejnost o potřebě postavit v jejich pahorkatině radar. Kdyby to bylo takhle, to by byla teprve sranda. Tomu by se musel zasmát i ten starý suchar Mohamed.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...