Rusko v roli mírotvorce?

Vracím se ještě k mému blogu "Rusko si spletlo dobu" z 12. 8. 2008. Ozvala se na něj slušná řádka reakcí, bohužel většinou negativních, případně neslušných. Ze zhruba pětadvacítky diskutujících se mnou víceméně souhlasili jen čtyři, jedenáct jich bylo ostře proti. Pominu osobní invektivy, musím se však zamyslet nad některými věcnými výhradami. Je mi např. vyčítána neobjektivnost a to z toho důvodu, že vinu za válku v Gruzii přičítám především Rusku. Někteří diskutující se proto ze mne pokusili udělat jakéhosi exota bez znalosti situace a faktů.

Jak ale ukázala převažující vystoupení našich i zahraničních politiků a komentátorů (samozřejmě s výjimkou ruských), nebylo na mém názoru nic exkluzivního. Naopak, vyjádření veřejně činných osob byla podobná, ne-li shodná s mými závěry. Namátkou jmenuji premiéra Topolánka, bývalého velvyslance v Moskvě Dobrovského, vicepremiéra pro evropské záležitosti Vondru, předsedu Senátu Sobotku, novináře Urbana, Procházkovou a Palatu, politologa Tomského, americké, polské a pobaltské státní představitele, stejně jako představitele britské či švédské. Jistě existují i výjimky, jako je prezident Klaus, jeho slovenský kolega Fico či německý ministr zahraničí Steinmeier, ti jsou ovšem na západ od ruských hranic v naprosté menšině. A je jen logické, že nejostřejší vidění neoimperiální hrozby bývalého hegemona mají ti, kdo pod ním čtyři desetiletí živořili.

Také já jsem ve svém názoru, ne o bezprostředních, ale letitých příčinách konfliktu, vycházel jak z veřejně dostupných informací z otevřených zdrojů, tak z vlastní zkušenosti člověka, který byl svědkem (takřka i obětí) sovětské agrese v Československu v roce 1968. Rád bych se proto alespoň akademicky zeptal, jak staří jsou lidé, kteří hájí přepadení a okupaci cizího státu a nejsou-li náhodou zatíženi nenávistí k USA. Svědčila by o tom např. poněkud šílená věta jednoho z diskutérů: „Administrativa USA se taky nerozpakovala odstřelit WTC s pár tisíci lidmi k dosažení záminky ´boje proti terorismu´“.

Nicméně tvrdím, že případná identifikace anonymních diskutujících není zdaleka tak důležitá, jako existující i vznikající nová fakta. K těm patří, že ani po přijetí mírového plánu EU, který obě strany zavázal ke stažení vojsk na původní pozice, Rusko své vojáky nestáhlo. Gruzínci se stáhli, ale ruská armáda dále okupuje okolí gruzínského města Gori, vojáci vyrabovali opuštěné byty, což ruský ministr zahraničí Lavrov „vysvětlil“ tím, že to bylo způsobeno „nepravidelnými milicemi“. Promoskevští ozbrojenci ve středu přepadli a oloupili čtyři české novináře a ve čtvrtek ruský voják přepadl čtyři novináře z Izraele a ukradl jim auto s jejich věcmi. Rusko popřelo přítomnost svých vojsk v gruzínském přístavu Poti, zatímco ruské tanky zablokovaly vjezd do tohoto města. K jedné dříve potopené gruzínské lodi Rusové přidali šest dalších. Zástupce náčelníka generálního štábu Nogovicyn nejprve tvrdil, že k ničemu takovému nedošlo, ale pak prohlásil, že Rusové mají právo pohybovat se v Poti a plnit tam „zpravodajské úkoly“, jelikož jsou „mírotvorci“. Apeloval bych proto na své kritiky, aby podobně jako já přebírali informace z otevřených zdrojů, např. Reuters, a nevěřili výhradně ruským informátorům.

Někteří diskutující na internetu zdůrazňovali utrpení a oběti postižených civilistů, kupodivu jen z pohledu protigruzínské strany. Podle zjištění organizace Human Rights Watch se však ukázalo, že počet 2000 obětí v Jižní Osetii udávaný ruskou stranou byl z propagandistických důvodů vysoce nadsazen a je násobkem skutečného počtu. Mnohaleté zkušenosti s kremelskou věrolomností jsou tristní, počínaje tajnou dohodou Stalina s hitlerovským Německem o dělení Polska, přes zapírané hromadné vraždění v Katyni a krveprolití v Maďarsku, až k okupaci naší země a zmasakrování Čečenska.

  • Raketomety autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/361/36093.jpg
  • Ruská armáda autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/360/35933.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...